26. března  2017 v 19:45  rubrika: Zprávy

Židovská výchova v období po tzv. „velkém zázraku“

Rabín Joshua Spinner - Foto: The Ronald S. Lauder Foundation

Rabín Joshua SpinnerFoto: The Ronald S. Lauder Foundation

Židovská výchova v období po tzv. „velkém zázraku“ – to bylo jedno z klíčových témat semináře, který se konal v Praze. Jde o to jak neustrnout a dále rozvíjet vzdělávací program ve svobodných poměrech. Jedním z lektorů byl rabín Josh Spinner – viceprezident Nadace Ronalda Laudera

Josh Spinner je sympatický muž, na kterém je na první pohled zřejmá vášeň pro to, co dělá. Jako Američan mohl udělat velkou kariéru, mohl se stát se váženým rabínem nějaké velké synagogy. Vybral si ale jinou cestu.  

„ Nerozhodl jsem se stát se rabínem proto, abych udělal kariéru, rozhodl jsem se stát rabínem, abych mohl něco přinášet druhým. Naskytla se mi příležitost přijet do Evropy a pracovat pro Lauderovu nadaci a to byla velká výzva. Pracujeme v mnoha zemích, s různými lidmi, s různými kulturami a to pro mě je to velice zajímavé.“  

Na identitě evropských židovských komunit se podepsala nejen historická zkušenost holocautu, ale i komunismu. A jedním z témat semináře bylo, jak se od dědictví komunismu posunout dál.  

„Problém je, že židovské vzdělávání v postkomunistických zemích se zrodilo ze zázraku. Věci, které dříve nebyly možné, najednou možné byly. A to samo o sobě byl dostatečný důvod pro to, aby se založila nějaká židovská škola a byl to dostatečný důvod k tomu, aby tam rodiče posílali svoje děti. Ale zázraky se časem opotřebují. Po deseti, dvaceti, třiceti letech už nestačí dělat něco jenom proto, že je to možné. Musí to být dobré, musí to mít výsledky.“  

Židovské vzdělávání se podstatně liší od současného západního přístupu. Nejde tolik o to získávat vědomosti, ale spíše naučit člověk správně přistupovat k životu.  

„Souvisí to s tím, co člověk dělá a jak se chová. A všechno to bohaté studium, ty vědomosti slouží k tomu, aby si člověk uvědomil dopad a podle toho jednal. Takže nezáleží na tom, kolik toho daný absolvent ví podle výsledku nějaké zkoušky, protože když toho člověk hodně ví, ale nijak to nevyužívá, tak by bylo lepší, aby ty vědomosti ani neměl.“  

Je také důležité, aby židovské školy byly těsně provázané s židovskými komunitami.  

„Když židovská obec nemá židovskou školu tak nemá budoucnost, za jednu, dvě generace už nebude. A židovská škola, která nemá židovskou obec, nemá žádné pole působnosti.“  

V Lauderových školách se děti učí obvyklé předměty jako ve školách státních, vedle toho ale i hebrejštinu, židovskou historii a tradici. Stranou nezůstávají ani důležitá společenská témata jako například uprchlictví.  

„Například naše školy v Budapešti a v Athénách aktivně pomáhaly uprchlíkům, když vyvrcholila uprchlická krize před rokem a půl a dostalo se jim za to uznání od širší společnosti. Pro nás je důležité nejen to, že o tom mluvili ve škole, ale že také potom šli a něco udělali. V Athénách studenti rozdávali jídlo uprchlíkům, v Budapešti to bylo v létě, tam rozdávali vodu a léky uprchlíkům, kteří se snažili přejít přes Maďarsko.“  

Uzavírá rabín Josh Spinner. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace