Židovský život sociologa Zygmunta Baumana

15. leden 2017

Zygmunt Bauman nezemřel, jen odešel do tekuté věčnosti. Tak bychom mohli uvést úmrtí muže, který v sociologii zavedl pojem „tekutosti“ tak úspěšně, že prosákla až do médií i kavárenského filosofování. Baumanův význam byl však mnohem větší, nejen pro sociologii, ale i pro židovský svět.

Zygmund Bauman byl v životě mnohým, ale asi ne vším byl rád. Některé nekrology proto obsahovaly formulace jako „ambivalentní život“, „pachatel i oběť“ nebo „od funkcionáře ke skeptikovi“.

Narodil se v židovské rodině v polské Poznani v roce 1925, později vzpomínal na silný antisemitismus ve svém okolí. Když mu bylo čtrnáct, nacisté přepadli Polsko. Jeho rodině se podařilo včas uprchnout do Sovětského svazu, kde Bauman vstoupil do polské exilové armády. Stal se také přesvědčeným komunistou a dokonce činovníkem tajné vojenské policie. Později byl v rodné zemi někdy přijímán s odporem, který kombinoval antikomunismus s antisemitismem.

Bauman vždy popíral, že by někomu uškodil, sám se dokonce roku 1953 ocitnul na opačné straně barikády, když se jeho otec zajímal o vystěhování do Izraele. Mladého Baumana kvůli tomu okamžitě vyhodili ze strany i z armády. A to paradoxně přesto, že on sám se za sionistu nikdy nepovažoval a dokonce měl vůči Izraeli celý život výhrady. Přesto později našel dočasný úkryt právě v židovském státě, když ho, podobně jako tisíce jiných Židů, v roce 1968 z Polska vyhnala silná antisemitská vlna.

Sociolog Zygmunt Bauman na archivním snímku z 13. září 1998

Jeho definitivním exilem byl britský Leeds, kde se etabloval jako jeden z nejvlivnějších sociologů poválečné éry. Přišel mimo jiné s pojmem tekutosti, kterým se pokoušel zachytit nejistoty světa, v němž lidé ztrácejí pevné body kvůli globalizaci a odcizení. Na podzim například publikoval článek, v němž vysvětloval úspěch Donalda Trumpa právě jako odpověď na úzkosti „tekuté doby“.

O židovské otázky se Bauman primárně nezajímal, jeho kniha Modernita a holokaust ovšem byla významnou výjimkou. Nacistickou genocidu Židů vysvětloval nikoli jako pád Evropy zpátky do barbarství, ale jako nejzazší projev moderní doby. Novodobý stát je prý jako zahradník, který nemilosrdně odstraňuje vše, co přečnívá – a právě Židé byli podle Baumana prototypickými cizinci nového věku.

Nedávno vydal v Británii knihu Cizinci u našich dveří, ve které analyzoval největší téma současnosti, masovou migraci a setkání rozdílných kultur. Není náhoda, že v očích svých obdivovatelů byl Zygmunt Bauman novodobým prorokem, i když předpovídal krušné časy.

Spustit audio