Židům začíná svátek Chanuka
Tak jako se ve většině našich domovů dnes večer rozsvítí vánoční stromeček, za okny židovských domácností zahoří první svíce na chanukovém svícnu. Židé si při Chanuce připomínají, jak byl jejich národ pod vedením Judy Makabejského osvobozen z područí Seleukovců. Slavit se bude i v pražské Jeruzalémské synagoze.
Varhany sice nejsou pro synagogy úplně typické. V Jeruzalémské synagoze je ale, jak právě slyšíme, mají. A hrát budou i o Chanuce. Ta je, jak mi vysvětluje tamní varhaník Václav Peter, svátkem židovské identity:
„Je to především znovuobnovení ducha, víry, liturgie, tradic a celé existence židovského národa.“
Ve druhém století totiž docházelo k násilné helenizaci Judska. Došlo k vyrabování Jeruzalémského Chrámu:
„Byla zakázaná obřízka, nesmělo se číst z Tóry. Tóry byly páleny, roztrhány a ničeny. Ženy, které nechávaly své děti obřezat, byly potrestány smrtí. Ony i jejich obřezané děti.“
Když Židé znovu získali Jeruzalém, v chámu zapálili menóru. I když bylo oleje jen na jeden den, plála po osm dní. Proto se o Chanuce zapaluje osm svící. Svátek se letos po několika letech koná ve stejném termínu jako křesťanské Vánoce.
„ Na Vánoce si člověk také uvědomuje existenci rodin. Každý jedinec sám jsme pokračováním řetězu svých předků. A není nic krásnějšího, než když člověk si uvědomí tohle také na Vánoce. Tak jak si to uvědomujeme na Chanuku při zapalování svící.“
Vidí u obou svátků jistou paralelu Václav Peter. Právě pod jeho rukama ožívají varhany Jeruzalémské synagogy. Jsou v ní od jejího zasvěcení v roce 1906. Vznikla za pomoci peněz Franze Josefa k jeho jubileu.
„Ale byly to varhany, které měly takový malý zvuk, nedalo se použít mnoho rejstříků, protože v okamžiku, kdy se vzal akord, tak po dvou vteřinách byl zvuk pryč, protože měch nestačil.“
Nedávno byly varhany restaurovány:
„Jak je zub času neúprosný, počasí, vlhko, teplo, sucho, tak se stalo, že tyto varhany do roku 2010, než jsme se vrhli do jejich opravy, byly umlčeny. Pokoušel jsem se tam na ně jednou hrát takový malý koncert, ale to bylo s vypětím všech sil.“
Tak židovská obec rozjela akci na jejich opravu. Díky benefičním koncertům pořídila to nejhlavnější:
„To znamená nové vzduchové čerpadlo, velice silné, aby bylo schopno ty varhany vůbec utáhnout, a pak jsme zjišťovali ty závady, které by bylo možno odstranit a uvést je znovu do života. Pochopitelně takový nástroj, kdyby se měl opravit, tak abychom s ním byli stoprocentně spokojeni, tak by to stálo mnoho milionů. A v současné době na tyhle záležitosti je to velice obtížné.“
Metodou postupných oprav se podařilo varhany Jeruzalémské synagogy uvést do takové stavu, že se na ně od roku 2013 pravidelně koncertuje. A rozezní se také v úterý. Ve čtyři hodiny tam slavnostně rozsvítí čtvrtou svíci chanukie, říká Václav Peter:
„Zhruba asi půl hodiny předtím, než bude vlastní liturgie, tak budou znít varhany, různé skladby, které navodí atmosféru, něco podobného jako když se hrají koledy. Zazní chanukové písně, zazpívá je dětský sbor Feigele pod vedením paní Vidy Neuwirthové. Bude to taková liturgicko-společenská, kulturní akce. Já tam budu hrát na začátku různé skladby a na konci zazní ta krásná píseň Maoz cur.“
