České varhanní skladby I (ed. Josef Popelka)
Skladatelé, jejichž díla tento sešit přináší (K. F. Pitsch, J. L. Zvonař, J. Křejčí, F. Skuherský, J. Suk), jsou úzce spjati s pražskou varhanickou školou, resp. pražskou konzervatoří, s níž se tento ústav v roce 1889 sloučil.
Varhanická škola byla založena v Praze v roce 1830 Spolkem pro pěstování hudby církevní v Čechách pod názvem Ústav ku vzdělání varhaníků a ředitelů kůru s úmyslem poskytovat žákům potřebné vzdělání pro účely chrámového hudebního provozu. Nejprve se jednalo o jednoletý kurs, od roku 1835 bylo studium dvouleté a v roce 1871 byl pak otevřen i třetí ročník studia. Zatímco na konzervatoři (otevřené roku 1811) se vyučovalo zpočátku pouze ve vybraných instrumentálních oborech (a od roku 1815 také zpěvu), na varhanické škole byl položen důraz na praktické zvládnutí hudební teorie (generálbas, kontrapunkt, harmonie, základy kompoziční nauky). Za necelých šedesát let své samostatné činnosti se varhanická škola stala významnou vzdělávací institucí, která postupně mnohonásobně přesáhla původní ambice svých zakladatelů a vychovala několik generací varhaníků, ředitelů kůrů, ale především také skladatelů.
