Je považována za nejtalentovanější českou skladatelku 20. století, dožila se však pouhých pětadvaceti let. Hudební základy dostala od svého otce, skladatele a profesora skladby Václava Kaprála. Studovala na brněnské konzervatoři kompozici u Viléma Petrželky a dirigování u Zdeňka Chalabaly (1930-1935), v Praze pak na mistrovské škole u Vítězslava Nováka a Václava Talicha (1935-1937). Poté vycestovala do Paříže a v letech 1937 - 39 se stala žákyní Charlese Muncha na Ecole normale de Musique.
Významnou kapitolou jejího skladatelského i lidského vývoje byly v těchto letech zejména konzultace s Bohuslavem Martinů, s kterým navázala úzký osobní vztah. V roce 1937 dirigovala v Praze Českou filharmonii ve své nejznámější orchestrální skladbě - Vojenské symfonietě . Následujícího roku pak touto skladbou zahájila festival Mezinárodni společnosti pro soudobou hudbu v Londýně, kde dirigovala orchestr BBC. Za jejího života byly její skladby prováděny na koncertech skladatelských spolků soudobé hudby Mánes a Přítomnost. Kompozičně navázala zejména na skladatele české moderny a francouzské Pařížské Šestky. Její odkaz čítá necelých šedesát opusů, komponovala skladby klavírní a orchestrální, dále pak písně s klavírem a další komorní hudbu.
Umělecký názor Bohuslava Martinů ji zprostředkovaně připoutal k rodné lidové hudbě a postupně přetvořil charakter jejich kompozičních prací. Jde o osobité, dosud stálé životné spojení vlivů tehdejší francouzské hudby s bohatým rytmickým a melodickým fondem lidové hudby moravské.
Tituly k pronájmu - viz hlavní stránka nakladatelství, sekce Nabídka, odkaz Tituly - pronájem (*.pdf)
