Odchod milovaného spisovatele, smrt Karla Čapka. Autor, kterého Vítězslava Kaprálová četla, milovala a jehož bojující pravdu procítila i promyslila celou svou uměleckou existencí. Byl tu krásný básnický nekrolog Vítězslava Nezvala. A Kaprálová uvažovala již delší dobu o kompozici melodramu. Text ji natolik zaujal, že bezprostředně po premiéře Elegie proměnila Nezvalův text svou hudbou v hluboký, bolestný, niterný výkřik. Svou statečnou zprávu o vztahu k Čapkovi, české řeči, české zemi, českému osudu. Kompozice byla provedena ve francouzském překladu básně, opět za autorčiny klavírní účasti na české ambasádě v Paříži. Pařížskou premiéru komentovala Vítězslava Kaprálová v partituře rukopisnou poznámkou: „ Ten konec byl moc hezký…“
Při často přeexponované kritičnosti skladatelky k vlastnímu dílu to můžeme považovat za rozhodující imprimatur. Dílko ideálně odpovídá požadavkům moderního melodramu. Participující složky si udržují plnou samostatnost a zároveň se ideálně spojují v silném účinu. Skladba „Karlu Čapkovi“ je jedním z nejkrásnějších českých melodramů a zároveň i skvostné koncertní sólo české houslové literatury.
Další skladby Vítězslavy Kaprálové vydané v nakladatelství Českého rozhlasu:
Partita pro smyčcový orchestr a klavír op. 20
Smyčcový kvartet č. 1, op. 8
Vánoční preludium
Vojenská symfonieta op. 11
| obsazení | rec, vno, pfte |
| materiál | partitura |
| nakl.č. | R 239 |
| cena | 110,- Kč |
