Koncem minulého týdne oznámily Spojené státy, že budou na summitu v Praze podporovat rozšíření Severoatlantické aliance o sedm zemí. Jednou z nich je Bulharsko. A právě tam se vypravil Vít Pohanka a zjišťoval, jak je na přijetí do NATO připravena armáda a co si o tom myslí politici i veřejnost.

Tři pobaltské státy - Litva, Lotyšsko a Estonsko - se mají stát novými členy NATO. Pro vstup do Aliance připravují své důstojníky. Před 5 lety se jejich ministerstva obrany dohodla na vytvoření společné Baltské vojenské akademie s názvem Batldefcol v estonském městě Tartu. Akademii podporují jak členské státy NATO, tak i například armáda neutrálního Švýcarska. Do Tartu se vydal natáčet náš zpravodaj v Polsku Pavel Novák.

O členství v Severoatlantické alianci usiluje také Litva. Tato baltská země byla vůbec první sovětskou republikou, která vyhlásila nezávislost na Moskvě. V lednu 1991 zahynulo v hlavním městě Vilniusu při zásahu speciálních sovětských jednotek 14 lidí. Za uplynulou dekádu udělala Litva velký pokrok směrem k začlenění do mezinárodních struktur. Litevci čekají, že do Evropské unie vstoupí stejně jako my v roce 2004 a do aliance se chtějí dostat ještě dříve. Co si od členství v NATO slibují, zjišťovala Kateřina Pospíšilová.

Spojené státy chtějí na summitu Severoatlantické aliance příští týden v Praze podpořit přijetí 7 nových členů - tří pobaltských republik, Slovenska a Slovinska, Rumunska a Bulharska. Jenomže právě posledně jmenovaný kandidát se dostal do potíží, když vyšlo najevo, že bulharská státní firma Terem vyvezla nelegálně náhradní součástky obrněná vozidla do Sýrie - země, kterou Spojené státy obviňují z podpory terorismu. Součástky měly být navíc podle amerických informací určeny pro Irák.

Na pražském summitu NATO se rozhodne o vstupu nových členů do Aliance. Má mezi nimi být i pobaltská republika Lotyšsko. Podle posledních průzkumů tam vstup do Severoatlantické aliance podporuje 66 % obyvatelstva. Jiná je ale situace u ruské národnostní menšiny. Patří k ní skoro třetina lidí žijících v téměř 2,5milionovém Lotyšsku. Nadpoloviční většina z nich neschvaluje vstup země do NATO. Jak to je v Lotyšsku s podporou veřejnosti myšlence rozšíření Aliance, zjišťoval v Rize náš zpravodaj Pavel Novák:

Jednou ze zemí kandidující na členství v Severoatlantické alianci je Lotyšsko. Stejně jako další dva baltské státy, Litva a Estonsko, má za sebou více než čtyři desítky let sovětské okupace. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zažili obyvatelé Lotyšska těžkou dekádu, během které se snažili zlikvidovat alespoň nejhorší ekonomické a politické následky uplynulých let. Výsledkem těchto snah má být mimo jiné právě vstup do NATO. Jak lidé v Lotyšsku tento vývoj vnímají?

Členství v Severoatlantické alianci neznamená jen být chráněn jeho obranným systémem, ale také kdo něj nějak přispět. Litva, která má na pražském summitu dostat pozvání ke členství v NATO, připravuje pro potřeby Aliance brigádu rychlého nasazení. Jmenuje se brigáda Železných vlků. Na jejím cvičení na litevském polygonu v Pabradé se byl podívat náš varšavský zpravodaj Pavel Novák.

Zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák navštívil během cesty po trojici pobaltských republik také estonského prezidenta Arnolda Rüütela. Na úvod rozhovoru se jej zeptal, jaký význam bude mít pro Estonsko jeho členství v Severoatlantické alianci?

Do Prahy přijede na summit NATO v čele rumunské delegace příští týden prezident Iona Iliescu. Někteří pozorovatelé upozorňují na jeho komunistickou minulost a nazývají ho starým aparátčíkem. Jiní zdůrazňují jeho politické schopnosti a považují ho za jediného člověka, který byl schopen sjednotit Rumunsko po neslavném pádu někdejšího komunistického vládce Ceaucesca. Vít Pohanka hovořil s prezidentem Iliescem před několika dny v Bukurešti.

Estonsko je nejmenší ze tří pobaltských republik, které by se měly stát novými členy Severoatlantické aliance. Žije v něm přibližně 1,4 milionu obyvatel. Více než dvě třetiny z nich jsou Estonci. Plnou čtvrtinu obyvatelstva ale tvoří Rusové.