| Spojené státy chtějí na summitu Severoatlantické aliance příští týden v Praze podpořit přijetí 7 nových členů - tří pobaltských republik, Slovenska a Slovinska, Rumunska a Bulharska. Jenomže právě posledně jmenovaný kandidát se dostal do potíží, když vyšlo najevo, že bulharská státní firma Terem vyvezla nelegálně náhradní součástky obrněná vozidla do Sýrie - země, kterou Spojené státy obviňují z podpory terorismu. Součástky měly být navíc podle amerických informací určeny pro Irák. Není to poprvé, co se Bulharsko ocitlo v popředí skandálu ohledně nelegálního vývozu zbraní. V posledních letech si ale Sofie snažila vylepšit svou pověst například tím, že nabídla Spojeným státům využití svého vzdušného prostoru a námořní základny pro případný útok na Irák. Několik dnů před vypuknutím zmíněné aféry ministr obrany Nikolaj Svinarov při rozhovoru zdůrazňoval důvody pro přijetí Bulharska takto: N. Svinarov: Jsem si jist, že Bulharsko toho má hodně, co může nabídnout Alianci, a to jak z politického tak z vojenského hlediska. Naše země se v posledních letech stala stabilizačním faktorem na Balkáně a ještě hodně toho může v této oblasti udělat. A po 11. září loňského roku nabyla na důležitosti strategická poloha Bulharska, které může posílit jižní teritorium Severoatlantické aliance - to ovšem za předpokladu, že bude přijato i Rumunsko. Jsou ovšem analytici, kteří říkají, že Bulharsko ani Rumunsko ještě nejsou země, které by byly dostatečně připraveny na vstup do NATO. Mluví se o jejich nestabilitě a korupci, která by mohla znamenat pro alianci větší zatížení než přínos. Co bysta na takové názory odpověděl? N. Svinarov: Vím, že takové teze existují, ale jsem vždy připraven se jim rázně postavit. My jsme si stanovili priority, které dodržujeme a chceme je přivádět do praxe - to se opět týká jak politické tak vojenské oblasti. Je také nesmírně důležité, abychom se přitom poučili ze zkušeností České republiky, Polska a Maďarska, které získaly tyto země po vstupu do Aliance. My prostě musím dodržet slovo, které jsme dali - že prosadíme patřičné změny a najdeme k tomu náležité prostředky. Nemohu teď mluvit za všechny kandidátské země, ale mohu říci, že Bulharsko je odhodláno tak učinit. I ve zmíněných zemích panuje jistě odhodlání být platnými členy aliance. Když potom ale přijde na nákladné přezbrojení nebo vyslání jednotek do nějaké vzdálené země, bývá už těžší najít politickou shodu. Neobáváte se něčeho podobného?N. Svinarov: Nejprve bych chtěl říct, že co se zdrojů týče, bulharská vláda už teď vynakládá téměř 3 % HDP na obranu a reformu ozbrojených sil a hodlá v tom pokračovat. Nejde ale jenom o finance. Jde také o to stanovit si správné cíle. Tím se budeme zabývat, až bude zcela jasné, jakou roli bude Bulharsko v NATO hrát. Jenže nejde jenom o odhodlání politiků. Jste si jist, že se s velkými náklady spojenými s členstvím v NATO smíří i veřejnost? N. Svinarov: Jsem si zcela jist, že nás v tom podpoří i veřejnost. Zároveň ale vím, že jí ještě dlužíme hodně vysvětlování, aby všichni pochopili, o co tu vlastně jde. |