Autor: jkr

O členství v Severoatlantické alianci usiluje také Litva. Tato baltská země byla vůbec první sovětskou republikou, která vyhlásila nezávislost na Moskvě. V lednu 1991 zahynulo v hlavním městě Vilniusu při zásahu speciálních sovětských jednotek 14 lidí. Za uplynulou dekádu udělala Litva velký pokrok směrem k začlenění do mezinárodních struktur. Litevci čekají, že do Evropské unie vstoupí stejně jako my v roce 2004 a do aliance se chtějí dostat ještě dříve. Co si od členství v NATO slibují, zjišťovala Kateřina Pospíšilová.

Trauma ze čtyřicetileté sovětské okupace je v Litvě stále živé a obavy z Ruska tak zůstávají hlavním motivem vstupu do aliance. Slovo má spisovatel Aidas Puklevičius.

Puklevičius: Naše zkušenost nás naučila, že kdykoli se Litva pokoušela dělat něco sama, vždycky prohrála. Takže možná právě teď je ten správný čas zkusit to jinak - v rámci Evropské unie a NATO. A dějiny nás také naučily, že hrozba silou vždy přicházela z Ruska a my všichni v Litvě doufáme, že už to tak nebude, že se z Ruska stane stabilní, demokratická a prosperující země.

Na rozdíl od Lotyšska a Estonska žije v Litvě jen poměrně málo Rusů. Tvoří asi sedmiprocentní menšinu, která se bez problémů zapojila do většinové společnosti. Na prospěšnosti vstupu do NATO se shoduje politická reprezentace i skoro 70 procent všech občanů. Stejný názor má i studentka Egle Packočinaite.

Packočinaite: Na začátku v Litvě velká podpora vstupu do NATO nebyla. Ale podle mě to je pozitivní krok, protože jsme malá země a přineslo by nám to stabilitu a vlivnější roli v mezinárodních vztazích.

Autor:  From the Balkans to the Baltics

Stejně jako Lotyšsko a Estonsko začínala Litva při budování své armády od nuly. To má jednu výhodu - hned od začátku se řídila normami NATO. Nemůže sice alianci nabídnout početné síly nebo zbraně, ale má dobře vycvičené a specializované jednotky. Od roku 1994 působí litevští vojáci v mezinárodních mírových misích. Loni vydala Litva na obranu skoro 245 milionů eur, což je jedno a tři čtvrtiny procenta hrubého domácího produktu. Aidas Puklevičius to nepovažuje za nějak vysokou částku.

Puklevičius: Když se podíváme na neutrální státy, jejich výdaje na obranu jsou také dost vysoké, například ve Švýcarsku nebo Finsku. Zatímco, pokud jste součástí vícestranné obranné dohody, vždycky můžete najít způsob, jak peníze rozdělit účelněji.

A co si Litevci od vstupu do NATO slibují?

Puklevičius: No, čekám, že se věci změní k lepšímu. Nemyslím si, že ty pozitivní důsledky budou vidět nějak brzo. Měli bychom se na to dívat z dlouhodobější perspektivy a z tohoto hlediska přinese vstup do NATO Litvě určitě výhody.

Podle Aidase Puklevičiuse by členství v alianci nemělo pro Litvu znamenat žádný radikální zlom.

Puklevičius: Těžko říct, já doufám, že se toho příliš mnoho nezmění. Protože, kdyby měl náš vstup do nějakého mezinárodního společenství přinést nějaké radikální změny, znamenalo by to, že naše situace je dost špatná. A naopak - jestliže se nic moc nezmění, znamená to, že jsme už dostatečně vyvinutá země.