Autor: jkr

Jednou ze zemí kandidující na členství v Severoatlantické alianci je Lotyšsko. Stejně jako další dva baltské státy, Litva a Estonsko, má za sebou více než čtyři desítky let sovětské okupace. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zažili obyvatelé Lotyšska těžkou dekádu, během které se snažili zlikvidovat alespoň nejhorší ekonomické a politické následky uplynulých let. Výsledkem těchto snah má být mimo jiné právě vstup do NATO. Jak lidé v Lotyšsku tento vývoj vnímají?

Podle průzkumů veřejného mínění většina Lotyšů se vstupem do NATO souhlasí. Stejný názor má i politolog Atis Lejins.

Lejins: Nemohou nás vynechat, kdyby se to stalo, znamenalo by to pro Lotyšsko velké bezpečnostní riziko.

Souhlasí také novinářka Dace Akule.

Akule: Někdo říká, že vstup do NATO je zájmem vládnoucí třídy nebo politické elity v Lotyšsku. Ale pro mě osobně se to nějak stalo cílem celé země, takže to nebudu kritizovat. Řekla bych, že je to logický krok.

Autor:  City Paper

Hlavním motivem zůstává pro většinu Lotyšů nejistota, kterou v nich vzbuzuje Rusko.

Akule: Je tu strach. Ne logický, ale emocionální, schovaný někde hluboko v srdci. Pochází z historické zkušenosti, že Velký medvěd, tedy Rusko, bude vždy v Lotyšsku prosazovat svoje zájmy. A vstupem do NATO Lotyšsko tyto obavy prostě vymaže.

Lotyšsko má zhruba dva a půl milionu obyvatel. Asi třetinu přitom tvoří Rusové, kteří tam většinou přišli v dobách Sovětského svazu. Na padesát procent jich stále ještě nemá lotyšské občanství. Rusko několikrát tuto situaci použilo jako argument proti vstupu Lotyšska do NATO. Jak potvrzuje Dace Akule, samotní Rusové v Lotyšsku s členstvím v alianci nesouhlasí.

Akule: Ale vím z vlastní zkušenosti o případu několika ruských novinářů, kteří byli vůči NATO a lotyšskému členství velmi kritičtí. Potom ale jeli do Bosny, kde příslušníci mezinárodních sil pomáhají lidem, kteří tam pracují, a změnili názor. Teď se na roli NATO dívají velmi optimisticky a myslí si, že Lotyšsko by tam mělo vstoupit. Takže možná se brzo změní názor celé ruské menšiny.

Právě účast v mezinárodních mírových misích je pro lotyšskou armádu, stejně jako pro armády ostatních baltských zemí, jednou z priorit. Lotyšští vojáci v nich působí už pátým rokem. V Bosně a Hercegovině vytvořily baltské státy samostatný prapor BALBAT. Lotyšsko muselo vybudovat svoji armádu od základů. Nevyniká tedy obranyschopností, ale její jednotky zato už od začátku vznikaly s myšlenkou na budoucí spolupráci v rámci aliance. Letos vydá Lotyšsko na obranu 159 milionů eur, což je zhruba 1,75 % hrubého domácího produktu. Výdaje v této oblasti tedy určitě ještě porostou. Podle politologa Atise Lejinse se tato investice ale určitě vyplatí.

Lejins: Pokud chcete přitáhnout zahraniční investory, musíte být bezpečná země. Důležitější v tomto ohledu je vstoupit do Evropské unie. Ovšem členství v NATO bude pro Lotyšsko znamenat označení za bezpečnou zemi. A to ovlivní všechny složky společnosti. Například lotyšští podnikatelé budou moci poskytovat své služby v rámci aliance, takže je tu i tato ekonomická výhoda.