Autor: UDS

Robert Serry je šéfem krizového řízení v NATO. Spadají pod něj mírové mise na Balkáně. Serry je nizozemským diplomatem se specializací na střední a východní Evropu. Ještě před 6 lety byl v Kyjevě jako velvyslanec své země. O cestě Ukrajiny k nezávislosti napsal knihu, která vyšla v Kyjevě i v Nizozemsku.

Robert Serry šéfuje skupině, která je velmi mladá. Ještě před 10 lety by v NATO nikoho nenapadlo, že v roce 2002 bude na území bývalé Jugoslávie asi 60 tisíc aliančních vojáků, kteří budou kontrolovat etnické napětí v Bosně, v Kosovu a Makedonii. Tým Roberta Serryho má na starosti mírotvornou roli NATO na Balkáně.

R. Serry: "Moje skupina se schází na poradu třikrát týdně, podle situace i víckrát. Jednou týdně osobně informuji o vývoji v bývalé Jugoslávii generálního tajemníka NATO. Většina věci se řeší v mírových misích přímo na místě, kde je velení. My situaci analyzujeme a zjišťujeme co je potřeba."

Robert Serry je na Balkáně jako doma. Už ani nedokáže spočítat, kolikrát musel pracovně do bývalé Jugoslávie, ale i Spojených států, Ruska nebo na Ukrajinu. Mírové mise na Balkáně jsou sice pod velením NATO, ale přispívají do nich i partnerské státy.

Autor: UDS

"Ty tři mise se velmi liší. V Bosně jsou mezinárodní jednotky už 6 let. Nejprve IFOR a teď SFOR. Tato země se stabilizovala a počet vojáků se snížil. V Kosovu je KFOR od roku 1999. A nakonec v Makedonii je malá jednotka, která dohlíží na to, aby se určité skupiny nezačaly znovu vyzbrojovat," vysvětluje Serry.

Serry připouští, že Balkán má pověst nestabilního regionu, ale teď se podle něj situace zlepšuje. Napětí mezi tamními národy se prý nezvýšilo ani poté, co Spojené státy po loňském 11. září vyhlásily válku proti terorismu.

R. Serry: "Nemyslím si, že se na území bývalé Jugoslávie něco zásadně po 11. září změnilo. SFOR samozřejmě sledoval aktivity organizace Al Kaida v Bosně a našel tam radikální podzemní skupinky. Vyšetřujeme také prodej zbraní z území Bosny do Iráku. Celkově se ale region stabilizuje. Není v něm víc násilí než v některém světovém velkoměstě. To je dobrá vizitka pro mírové mise."

Ačkoliv bývalá Jugoslávie je stabilnější než před deseti lety, Serry neví, co by se stalo, kdyby přes noc odešly mírové jednotky. To, že se atmosféra na Balkáně změnila, však dokládá ještě jiná věc. Pět států chce do NATO - Chorvatsko, Albánie. Makedonie, Rumunsko a Bulharsko. Jen poslední dvě země mají šanci, ale i to je podle Serryho pro region významné.

R. Serry: "Summit NATO v Praze je pro jihovýchodní Evropu hodně důležitý. Vždyť co jiného znamená rozšíření Aliance než prevenci konfliktu. Znamená to, že armády členských zemí NATO nebudou proti sobě bojovat, nevytáhnou na sebe zbrojní arzenál. Budou sedět u jednoho stolu a řešit věci společně a mírově."