Autor: MZVČR

Karel Kovanda je prvním českým velvyslancem při Alianci. Od března 1999 zastupuje stát v Radě NATO. V letech 1993 až 97 byl Kovanda ambasadorem při OSN, kde půl roku předsedal Radě bezpečnosti. Kovanda rád připomíná, že během jeho diplomatické dráhy v 90. letech minulého století se mu narodily tři děti.

Karel Kovanda vstoupil do společenského dění už v 60. letech, kdy byl studentským vůdcem boje proti režimu. Tehdejší generace si pamatuje Kovandu jako dlouhovlasého radikála, který se jen vzdáleně podobá dnes uhlazenému diplomatovi. Není to trochu životní salto mortale?

K. Kovanda: "Já myslím, že to salto mortale je, ale ne v mém životě, ale v tom, jakou vládu máme v naší republice. Být buřič proti komunismu a být diplomatem demokratické země, je v podstatě jedno a to samé."

Kovanda patří mezi silné kontroverzní osobnosti. Diplomaté takoví většinou nebývají. Navzdory tomu všemu Kovanda tvrdí, že diplomacie rovná se jeho život. A to přesto, že být diplomatem se mu splnilo až po sametové revoluci.

K. Kovanda: "To že bych byl vysoko postaveným diplomatem, to byl můj celoživotní sen. Myslím, že jsem se o diplomacii začal zajímat, když mi bylo 11 let. Po tomto povolání jsem toužil celý život. Pravdou je, že to, že by naše republika by vstoupila do Aliance, to mě v mladším životě nikdy nenapadlo."

Kovanda byl dvacet let v emigraci ve Spojených státech. Před nástupem do bruselské mise byl v diplomacii 7 let. Poprvé sedět u kulatého stolu v Radě NATO byl však i pro něj životní zážitek.

Autor:  U.S.Consulate General in Leipzig

K. Kovanda: "My jsme seděli v Severoatlantické radě už několik měsíců předtím, než jsme byli formálně přijati, jako pozorovatelé v koutu kulatého stolu. Sedět poprvé jako velvyslanec plnoprávného člena NATO byl výborný pocit, protože jsem si přesedl do abecedně správného místa. To důležité v tu chvíli bylo, že nebyl čas na žádné zaučování. Necelých 14 dní poté, co jsme vstoupili, propukla kosovská kampaň a už jsme v tom jeli jako nedílná součást aliance naplno."

Kosovská krize byla pro Kovandu těžkou zkouškou. Česko se na počátku leteckého útoku na Jugoslávii odmítalo pod něj podepsat. NATO bylo z českého postoje nervózní. Kovanda tehdy učinil gesto, které si žádá u státního úředníka hodně odvahy. Kritizoval českou vládu za nedostatek odpovědnosti vůči spojencům. Kovanda krizi ustál a i dnes tvrdí, že NATO nemohlo vůči Kosovu postupovat jinak. "Svět měl za sebou genocidu ve Rwandě a masakr v bosenské Srebrenici," tvrdí.

K. Kovanda: "Představit si, že bychom jako aliance seděli stranou a dívali se na to, aby nedej Bože došlo k nějaké další Srebrenici, to pro mě bylo osobně naprosto nepřijatelné. To, že ta kampaň v Kosovu měla i vedlejší účinky, které jsou naprosto nezdravé a nežádoucí, to myslím dnes víme všichni. Ale když se dnes dívám nazpátek, tak přes všechny problémy, které se na Kosovu objevují, si myslím, že to byl nevyhnutelný krok."