Summit Severoatlantické aliance se chýlí ke svému závěru a stejně je na tom i náš seriál, který zmapoval dramatickou, více než padesátiletou historii NATO. Dnes se spolu s autory seriálu tak trochu podíváme do skleněné koule. Zajímat nás totiž bude další směřování Aliance.

Pomalu ale jistě se historií Severoatlantické aliance prokousáváme směrem do současnosti. Naposledy jste spolu s námi byli u řešení kosovské krize. Dnes vám nabízíme pohled na nové nebezpečí, kterému Severoatlantická aliance čelí od loňského roku. Přesněji od 11. září 2001, 8 hodin a 45 minut amerického východního času...

Nabízíme vám pohled do dávné i nedávné alianční historie. Už v osmém dílu seriálu se vrátíme k vojenskému řešení takzvané kosovské krize, jinými slovy k bombardování Jugoslávie. Letecké údery na Jugoslávii vyhlásil generální tajemník NATO 23. března 1999 a už o den později dopadly první střely. Krátce po začátku bombardování vyhlásil tehdejší mluvčí Aliance Jamie Shea pět podmínek, po jejichž splnění NATO vzdušné údery zastaví.

Severoatlantická aliance počítala v průběhu Studené války s nejrůznějšími variantami ozbrojené konfrontace. Asi nejméně připravená byla na řešení vnitrostátních konfliktů, což bylo ale přesně to, co se od Aliance v devadesátých letech po zániku komunistické hrozby očekávalo. Noční můrou, a to nejen pro NATO, se stal Balkán. Do dlouho bezzubého úsilí mezinárodního společenství zastavit krveprolití na území Bosny a Hercegoviny se Aliance poprvé aktivně zapojila 12. dubna 1993.

Rozšíření Severoatlantické aliance o země Střední a Východní Evropy se v polovině devadesátých stalo takřka stoprocentní jistotou. NATO, zejména jeho generální tajemník Javier Solana, ale muselo citlivou diplomacií zlomit odpor Ruska vůči plánované východní expanzi NATO. Aliance také řešila přirozeně také otázky "kdo vstoupí" a "kdy".

Kdysi neotřesitelný komunistický balvan rdousící země Střední a Východní Evropy se na konci 80. let začal nejprve drolit. Na jaře devětaosmdesátého z něj už odpadávaly kamínky, aby se nakonec po památných událostech v Polsku, Maďarsku i Československu definitivně rozpadl. V noci z 9. na 10. listopadu potkal stejný osud i symbol rozdělení poválečné Evropy, Berlínskou zeď.

V minulém dílu našeho historického seriálu jsme se rozloučili na konci sedmdesátých let, kdy tání sovětsko-amerických ledů tvrdě přerušila sovětská invaze do Afghánistánu. Vraťme se tedy do doby zhruba před dvaceti lety. 30. května 1982 přivítala Severoatlantická aliance v pořadí šestnáctého člena, Španělsko. Jeho mladá demokracie dospěla k branám NATO během krátké doby po pádu Frankovy diktatury.

Před Summitem Severoatlantické aliance vás seznamuje mimojiné s historií tohoto obranného paktu. Naše dosavadní putování dějinami NATO jsme včera ukončili stavbou Berlínské zdi, která koncem léta 1961 přeťala už beztak politicky rozdělené město ve dví. Vydejme se dnes opět do temných počátků šedesátých let.

V desetidílném seriálu o historii a současnosti Severoatlantické aliance jsme se včera rozloučili v okamžiku, kdy západní sektory Berlína trpěly v roce 1949 krutou sovětskou blokádou. Vraťme se teď do neradostné doby konce čtyřicátých let, kdy Evropu čerstvě přeťala Železná opona.

Už za deset dní přivítá Praha účastníky vrcholné schůzky Severoatlantické aliance. Český rozhlas vám nabízí hodnocení zemí aspirujících na vstup do NATO, přináší exkluzivní rozhovory s politiky z členských i kandidátských států, ale nabízí i pohled do více než padesátileté historie aliance. Desetidílný seriál o minulosti i současnosti NATO, který teď startuje, připravili naši zpravodajové - Jiří Hošek v Praze a Milan Fridrich v Bruselu.