Autor: jkr

Kdysi neotřesitelný komunistický balvan rdousící země Střední a Východní Evropy se na konci 80. let začal nejprve drolit. Na jaře devětaosmdesátého z něj už odpadávaly kamínky, aby se nakonec po památných událostech v Polsku, Maďarsku i Československu definitivně rozpadl. V noci z 9. na 10. listopadu potkal stejný osud i symbol rozdělení poválečné Evropy, Berlínskou zeď.

Za nitky netahal tentokrát ani Sovětský svaz, ani Západ. Oba zaskočení rivalové k sobě našli rychle cestu, a tak jedna historická událost stíhala druhou. 19. prosince 1989 zavítal do bruselské centrály NATO sovětský ministr zahraničních věcí, rusky najednou podezřele špatně mluvící Gruzínec Eduard Ševarnadze.

Ševarnadze: Doufám, že pan generální tajemník se mnou bude zajedno v tom, že šlo o velmi potřebné, dobré a užitečné setkání. Když jsem přijížděl do Bruselu, jeden deník napsal, že sestupuji do kráteru sopky. Generální tajemník se mě zeptal, jestli tu vidím kouř a výbuchy a musím přiznat, že tu nic takového není.

Autor:  Berliner-Mauer´s Official Home Page

Začátek nové epochy ve vztazích Aliance a rozkládající se Varšavské smlouvy symbolizovala moskevská návštěva šéfa NATO Manfreda Wörnera v červenci 1990. Severoatlantická aliance na nečekaný vývoj dokázala rychle zareagovat a nabídla zemím východního bloku přátelství a spolupráci.

První hlavou východoevropského státu, která se objevila v bruselské centrále NATO, byl 21. března 1990 Václav Havel.

V. Havel: "Jsem šťasten, že dnes mohu na tomto místě říci pravdu. Severoatlantická aliance byla a je..."

6. července 1990 nabídlo NATO v Londýnské deklaraci zemím střední a východní Evropy spolupráci v politické i vojenské oblasti. V druhé polovině roku se pak stalo takřka nemyslitelné. Sovětský svaz zahnaný do kouta byl nucen souhlasit se sjednocením Německa a jeho členstvím v Severoatlantické alianci. Jako nezadržitelný se ukázal být rozpad Varšavské smlouvy, která definitivně zanikla 1. července 1991.

V listopadu 1991 NATO ve své "Strategické koncepci" konečně konstatovalo, že hrozba plánovaného útoku proti alianci zanikla. O měsíc později pak svou činnost zahájila Severoatlantická rada pro spolupráci, která sdružovala členské země NATO a devítku bývalých příslušníků Varšavské smlouvy.

Autor:  Moscow, Russia 2001

To už měl svět za sebou dramatické okamžiky pokusu o puč ze strany sovětských protireformních kádrů. Manfred Wörner měl tehdy jasno v tom, pro kterou ze znesvářených stran bije srdce Západu.

Wörner: Rozhodně podporujeme reformní a demokratické síly v Rusku. Pevně podporujeme také ruského prezidenta Jelcina, stejně jako všechny demokraticky zvolené lídry Sovětského svazu a také všechen sovětský lid, který se postavil proti puči.

Horké ruské léto paradoxně vyrazilo žezlo z rukou sovětského prezidenta Gorbačova a vyzvedlo do sedla nového ruského prezidenta Borise Jelcina.

Sbližování nových demokracií dostávalo stále konkrétnější podobu. Je to už 8 let, co vyhlásilo NATO program Partnerství pro mír, do kterého se zapojily také země bývalého Východního bloku. Zásadní okamžik ale měl teprve přijít, a to když se do čela Aliance dostal charismatický Španěl Javier Solana.