Autor: mir

Nabízíme vám pohled do dávné i nedávné alianční historie. Už v osmém dílu seriálu se vrátíme k vojenskému řešení takzvané kosovské krize, jinými slovy k bombardování Jugoslávie. Letecké údery na Jugoslávii vyhlásil generální tajemník NATO 23. března 1999 a už o den později dopadly první střely. Krátce po začátku bombardování vyhlásil tehdejší mluvčí Aliance Jamie Shea pět podmínek, po jejichž splnění NATO vzdušné údery zastaví.

Shea: "Chceme multietnické a demokratické Kosovo! Žádáme stažení jugoslávských a srbských jednotek z Kosova, ukončení etnických čistek a návrat uprchlíků pod ochranou mezinárodních jednotek."

Bombardování Jugoslávie neslo velmi nelibě Rusko, které přerušilo spolupráci s Aliancí a odvolalo svého zástupce z Bruselu. Tehdejší ruský premiér Jevgenij Primakov měl na věc jasný názor.

Primakov: "V době, kdy NATO otevřeně pomáhá Kosovské osvobozenecká armádě, by se Bělehrad stažením vojsk a policejních sil z Kosova de facto vzdal části svého území."

Autor: mir

Ovšem ani ve členských státech Aliance se letecká kampaň nesetkala s jasnou podporou. NATO si totiž během útoků několikrát mylně vybralo špatný cíl. Spojenecké bomby a rakety zasáhly omylem budovu čínského velvyslanectví v Bělehradě a komplex televize RTV.

Doslova vlnu odporu vyvolal útok na kolonu kosovských uprchlíků u Džakovice, při kterém zahynulo více než 70 civilistů. Američtí vojenští experti pak byli doslova v šoku, když jugoslávská protiletecká obrana sestřelila už během čtvrté série náletů neviditelný stroj F-117 Stealth.

Situace civilních obyvatel v bombardované Jugoslávii se ale příliš nelišila od normálu. V telefonickém rozhovoru nám to na počátku dubna potvrdil jeden z obyvatel srbské metropole.

Srbský občan: "Exodus stovek tisíc kosovských Albánců byl charakterizován jako nejhorší humanitární katastrofa v Evropě od konce druhé světové války. Zbídačení běženci našli dočasná útočiště hlavně v Albánii, Makedonii a Černé Hoře."

Autor: mir

Masivní vojensko-politický tlak ze strany Aliance dlouho nenesl žádné plody. Až britský ministr zahraničí Robin Cook zaznamenal po dvou týdnech bombardování jistou změnu.

Cook: "Odpor Slobodana Miloševiče byl zlomen až počátkem června. Poté, co jugoslávský svazový parlament přijal plán vojenské i civilní mezinárodní správy nad Kosovem a Metochijí, Severoatlantická aliance po 74 dnech nepřetržitých úderů leteckou operaci zastavila."

Na mírový život v jihosrbské provincii dodnes dohlížejí a ještě asi hodně dlouho dohlížet budou tisíce vojáků alianční mise KFOR. Drtivá většina albánských uprchlíků se vrátila do svých domovů, které naopak ve strachu z vendety opustily tisíce Srbů. Válka tedy z Kosova odešla. Normální život se tam ale ještě ani zdaleka nevrátil.