| Pomalu ale jistě se historií Severoatlantické aliance prokousáváme směrem do současnosti. Naposledy jste spolu s námi byli u řešení kosovské krize. Dnes vám nabízíme pohled na nové nebezpečí, kterému Severoatlantická aliance čelí od loňského roku. Přesněji od 11. září 2001, 8 hodin a 45 minut amerického východního času... V tu chvíli do severní 110patrové věže Světového obchodního centra v New Yorku právě naráží unesené dopravní letadlo Boeing 767. Svět je v šoku. Severoatlantická aliance právě bez vlastního přičinění dorazila k dalšímu významnému mezníku své historie! Severoatlantická rada v rekordně krátké době usoudila, že zákěřný teroristický útok na Spojené státy je třeba vnímat jako útok na všechny členy Aliance. Poprvé v dějinách tak byl použit stěžejní článek 5 Severoatlantické smlouvy. Generální tajemník NATO George Robertson nabídl Washingtonu okamžitě pomocnou ruku. Robertson: Rada NATO rozhodla, že pokud se ukáže, že útoky proti Spojeným státům byly vedeny ze zahraničí, bude po nich následovat akce vycházející z článku 5 Washingtonské smlouvy. Ozbrojený útok proti jednomu nebo více členům NATO se bude pokládat za útok proti všem. Spojené státy se na své alianční spojence obrátily s balíčkem žádostí o vojenskou pomoc až začátkem října loňského roku. NATO seznam amerických požadavků bleskurychle schválilo. Vzhledem k předloženým důkazům o Bin Ládinově vině se Aliance rozhodla článek 5 washingtonské smlouvy přímo uplatnit.Spojené státy tak získaly přístup do spojeneckých přístavů a na letiště. Evropští spojenci dostali za úkol utěsnit bezpečnostní škvíry, které vzniknou na území Aliance poté, co Američané stáhnou pro operaci v Afghánistánu některé jednotky. Amerika také dostala od Bruselu příslib, že NATO rozmístí ve Středomoří bojová plavidla sdružená ve stálých námořních jednotkách. Washington také dostal k dispozici 17 letounů včasné výstrahy AWACS, které měly zčásti zabezpečit americký vzdušný prostor. Stavidla válečného tažení byla zdvižena. První rakety vypálené z amerických a britských hladinových plavidel dopadly na území kontrolované islámským hnutím Taliban 7. října 2001. Na televizních obrazovkách od Aljašky až po Massachussetts se objevila tvář prezidenta George Bushe. Bush: Na základě mých rozkazů zahájily ozbrojené síly Spojených států útok na výcvikové tábory teroristické sítě Al-Káida a vojenské základny Talibanu. Šéf Pentagonu Donald Rumsfeld pak konkretizoval hlavní cíle, které měl americko-britský útok splnit.Rumsfeld: Kromě jiného nejprve odstraníme nebezpečí, které hrozí od protiletecké obrany Talibanu a od jeho bojových letadel. Budeme se snažit maximálně zkomplikovat život zahraničním teroristům, kteří si vybrali Afghánistán za místo organizování svých útoků. Také znepříjemníme situaci nedemokratickému režimu Talibanu, který na svém území toleruje přítomnost těchto teroristů. Krutovláda Talibanu v Afghánistánu byla překvapivě brzy svržena. Zbídačený Afghánistán byl ale v troskách. Bezpečnostní a mocenské vakuum se od 20. prosince 2001 snaží vyplnit příslušníci mezinárodní mise OSN, kterou známe pod zkratkou ISAF. Tisícům amerických vojáků na území Afghánistánu pomáhají v rámci operace Trvalá svoboda vojáci čtrnácti členských států NATO. Nechybí mezi nimi ani čeští vojenští zdravotníci, kteří v Kábulu a jeho okolí potvrdili své skvělé jméno. Z půlročního pobytu se příslušníci 6. polní nemocnice před nedávnem vrátili. Dejme slovo jejich veliteli plukovníku Jindřichu Sittovi. Sitta: Já si myslím, že když nemocnice typu, kterým 6. polní nemocnice je, v oblasti, kde i místní obyvatelé potřebují pomoc, a tady ji velmi moc potřebovali, tam v podstatě není žádné zdravotnické zabezpečení, že je primární povinností lékařů pomoc tam, kde je potřeba, a ne sedět na zadku a točit mlejnek.Tváří v tvář alianci se tedy v loňském roce znenadání objevil nový, strašný nepřítel. V Praze ho pojmenoval sám šéf Bílého domu. Bush: Naším nepřítelem není Rusko, nepřítelem jsou globální teroristé, kteří nenávidí svobodu. Společně tohoto nepřítele ve jménu svobody porazíme. |