| Summit Severoatlantické aliance se chýlí ke svému závěru a stejně je na tom i náš seriál, který zmapoval dramatickou, více než padesátiletou historii NATO. Dnes se spolu s autory seriálu tak trochu podíváme do skleněné koule. Zajímat nás totiž bude další směřování Aliance. "NATO zůstává ztělesněním transatlantické bezpečnosti. Jsme odhodláni udělat dobrou organizaci ještě lepší! A právě to se nám na pražském summitu podařilo," charakterizuje nové výchozí postavení Severoatlantické aliance její generální tajemník George Robertson. Robertson: "A co že se to lídrům devatenácti členských států NATO v Praze vlastně povedlo? V první řadě se od roku 2004 už nebude mluvit o devatenáctce, ale o šestadvacítce. Aliance pozvala do svých řad sedmičku exkomunistických kandidátů ze Střední a Východní Evropy." Podle českého prezidenta Václava Havla historicky čtvrté rozšíření NATO zdaleka neznamená jen schování Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska, Slovenska a Slovinska pod bezpečnostní deštník Aliance. Havel: "Definitivně skončila éra násilného dělení do sfér vlivu či dokonce podmaňování slabších těmi silnějšími. Rozšíření o 7 dalších členů bude velkým aktem důvěry, právo národů svobodně rozhodnout o tom, k jaké části světa chtějí patřit, jaké svazky chtějí navázat a pěstovat."Robertson: "Severoatlantická aliance se do budoucna nemůže a ani nechce držet v geografických mantinelech určených jejím názvem. Ani nové hrozby - globální terorismus a zbraně hromadného ničení neznají hranice." "Nikdo není imunní proti tomuto nebezpečí! Aliance sehraje důležitou úlohu při potírání těchto hrozeb," hlásí Robertson. Ale na to, aby aliance mohla udržovat mír a pořádek, musí mít akceschopné jednotky rychlého nasazení. Pražský summit jejich vytvoření pořádně urychlil. Aliance se zavázala mít nejpozději do roku 2006 v neustálé pohotovosti 21 tisíc vojáků námořních, leteckých i pozemních sil. Síly rychlé reakce mají být schopné operovat po celém světě, pokud bude kterýkoli spojenec napaden třeba i vzdáleným nepřítelem. Česká republika zvažuje, že by do těchto struktur nabídla tři své jednotky. NATO si jasně uvědomuje, že jednou z takovýchto hrozeb je irácký režim Saddáma Husajna. Aliance se jako jeden muž postavila za požadavek bezpodmínečného splnění rezoluce Rady bezpečnosti číslo 1441. I šéf Bílého domu George Bush stále doufá, že je možná dosáhnout Husajnova odzbrojení mírovými prostředky.Bush: "Pokud se Saddám rozhodne nevzdat dobrovolně svých zbraní, Spojené státy povedou koalici dobrovolníků, která ho odzbrojí! Budeme s našimi přáteli a spojenci jednat, zda se tažení chtějí zúčastnit." Je nepravděpodobné, že by se NATO podílelo na případném iráckém tažení jako celek. Přímá či nepřímá vojenská podpora aliančních členů je ale zřejmá. I Česká republika dala jasně najevo, že pokud Saddám Husajn nesplní podmínky rezoluce, bude stát pevně po boku jak Severoatlantické aliance, tak Spojených států. Potvrzují to slova šéfa naší diplomacie Cyrila Svobody. Svoboda: "Česká republika jasně říká, že dojde-li k vojenské akci, bude partnerem Spojených států." | 
Summit NATO
