Autor:  FAS

Dnešní letadla mohou letět tak dlouho, dokud jim stačí palivo. Tato jednoduchá úvaha byla na počáku vývoje tankovacích letadel, bez nichž si dnes nedovedeme představit strategické akce letectva a ani mezikontinentální vojenskou leteckou přepravu.

První tankování ve vzduchu vypadalo jako v grotesce. V roce 1921 prý americký pilot Wesley May přešplhal s kanysterm benzínu na zádech z jednoho letícího dvouplošníku na druhý. Později mladí důstojníci Arnold a Spaatz, známí z 2. světové války jako slavní generálové, zkoušeli pomoci hadice a obyčejného čerpadla přemístit palivo z jednoho letadla do druhého. Nicméně myšlenka zapadla a k životu ji probudila teprve nutnost prodloužit dolet strategických bombardérů v dobách studené války. První operační tankery byly odvozeny z bombardéru B-29.

KC-135 Stratotanker

je nejrozšířenějším tankovacím letounem a jeho hlavním posláním je doplňovat palivo jiným letadlům za letu. To umožňuje U.S. Air Force vykonávat nejrůznější mise ve všech částech světa a KC-135 slouží jako tankovací letoun i pro letadla U.S. Navy, U.S. Marine Corps a letadla spojeneckých zemí. KC-135 byl vyvinut z dopravního letounu Boeing -707 a do poloviny šedesátých let bylo vyrobeno 724 těchto strojů. V roce 1985 letouny prošly zásadnějším programem modernizace zástavbou nových motorů F108-CF100 s nižší spotřebou.

Autor:  Air Force Link

Tyto tankery, označované KC-135R pojmou až o 50 procent více paliva, jsou o 25 procent výkonnější při tankování a stojí o 25 procent méně než předchozí typy. Dva letouny KC-135R tedy zastanou práci tří KC-135A. Téměř všechna americká letadla jsou vybavena zařízením pro tankování za letu, mezi vyjimky patří právě tankery KC-135.

Nádrže tankujících letadel mohou být plněny teleskopickým ramenem, nebo tankovací hadicí, což jsou hlavní metody doplňování paliva za letu. Speciální profilová koncovka nesená ramenem může být použita pro tankování po spojení s vysunutým tankovacím nástavcem obsluhovaného letadla. Tankovací rameno ovládá technik ležící na břiše v ocasní části letadla, jehož odbornost je tak ceněna, že má dvojnásobný plat než pilot letounu. Nad prostorem pro tankování je nákladová paluba, jež může pojmout cestující i náklad. V závislosti na množství paliva v tanku může KC-135 přepravovat až 37 tun nákladu.

KC-10A Extender

je primárně tankovací letoun, přesto však může kombinovat úkoly tankeru a dopravního letadla, když běžně slouží k doplňování paliva stíhačkám, ale při zaoceánských letech naloží personál a zařízení potřebné pro podporu stíhacího letectva. KC-10A může přepravovat až 75 lidí a kolem 76 tun nákladu na vzdálenost až 7 tisíc kilometrů. Kromě palivových nádrží v křídlech, má KC-10A dvě velké nádrže pod nákladovou podlahou a do všech se vejde přes 160 tun paliva, skoro dvakrát víc než může nést KC-135 Stratotanker.

Dík použití pokročilého systému doplňování paliva přes výkyvné rameno nebo pomocí vypuštěné, vlečené hadice může KC-10A předávat palivo širokému spektru amerických i spojeneckých letounů. Operátor tankování v KC-10A provádí doplňování paliva pomocí digitálního systému fly-by-wire. KC-10A sám může doplňovat palivo od jiných takerů. Při speciálních letech je možno přidat sedačky a palandy pro ubytování členů zvláštní posádky.

KC-10A byl zařazen do služby v roce 1981, jedná se o modifikovaný dopravní letoun McDonnell Douglas DC-10. Mezi přidaná zařízení patří vojenská avionika, rameno pro přečerpávání paliva a hadice, stanoviště operátora tankování a velké nádrže paliva pod nákladovou podlahou. Během operací Desert Shield a Desert Storm poskytovaly letouny KC-10 palivo za letu všem možným letadlům amerických ozbrojených složek stejně jako dalším spojeneckým letounům. Tankování za letu prodloužilo dolet a schopnosti všech koaličních letadel a vzdušné operace tak mohly pokračovat bez drahého doplňování paliva na zemi, které je navíc náročné na čas.

KC-130 Hercules

Autor:  Air Force Link

je tankovací verze, která patří mezi specialializované aplikace tohoto letounu, dokazující jeho univerzálnost. USMC ji používá pro doplňování paliva za letu nejenom proudovým letounům, ale i vrtulníkům, dále pro rychlé pozemní doplňování paliva a pro účely vzdušné přepravy. V současnosti se vyrábí nový model KC-130J a na výměnu všech stárnoucích KC-130F/R současné flotily tankerů námořní pěchoty bude zapotřebí nejméně 51 nových letounů.

Přepravní kapacita KC-130J je 32 000 litrů paliva - s použitím nádrží v křídlech a vnějších nádrží. Letoun je schopen kromě toho přepravovat ještě 13 630 litrů paliva ve speciálně tvarované nádrži uvnitř trupu. Základem nového KC-130J je letecký čerpací systém FRL, který umožňuje tlakové přečerpávání paliva větší rychlostí a koncovky hadic jsou přizpůsobitelné pro více druhů příjemců.

Pro úplnost stojí za připomenutí ještě doplňování paliva u palubních letounů námořnictva. Po "speciálech" typu A3D Skywarrior, se přešlo námořní letectvo na KA-6 Intruder jako tanker s podvěsnými kontejnery z nichž je možno doplňovat palivo jiným letounům. Jejich dnešním nejčastějším nosičem je protiponorkový palubní proudový letoun s dlouhým doletem S-3B Viking.