Nejtěžší zločince, vrahy a pachatele znásilnění vyslýchá u jihočeské policie žena

29. červenec 2017

Policejní vyšetřovatel, to bývá většinou ústřední postava každé filmové kriminálky. Na jihu Čech máme i ženu vyšetřovatelku - kapitánku Renátu Mikovou. Původně byla učitelkou na zvláštní škole, ale nyní už více než dvacet let pracuje u Policie Jihočeského kraje.

Renáta Miková se specializuje na vyšetřování dětí, které se staly oběťmi nějakého trestného činu, a pak na zvlášť závažné zločiny. „Pokud vyslýchám jen jednoho člověka a je u toho jeden obhájce, tak vyslýchám ve své vlastní kanceláři, pokud je více lidí, používáme výslechovou místnost,“ ukazuje.

Zde se setkává s pachateli zvlášť závažných trestných činů, lidmi, kteří se dopustili vraždy, loupeže nebo znásilnění. „Po těch letech mi na tom nepřijde už nic divného. Jednám s nimi vlastně jako s normálními lidmi, před začátkem výslechu jim nabídnu kávu, podám ruku, ale samozřejmě na druhé straně si uvědomuji, že se dopustili něčeho strašného. Vnitřně si mohu myslet cokoli, ale jednám s nimi úplně normálně,“ komentuje.

Čtěte také

To, že je žena, může znamenat i jistou výhodu. „Určitě se ke mně pachatelé chovají klidněji. Možná je to tím, že nevěří, že já bych z nich dostala něco, co nechtějí říct,“ myslí si.

Vyšetřovatelka má standartní pracovní dobu, ale pokud je to potřeba, věnuje se případu třeba tři dny bez přestávky. „Naše práce není o tom jenom sedět v kanceláři. Pokud se stane nějaký závažný trestný čin, vyjíždíme na místo, společně s techniky ohledáváme místo činu, jsme případně přítomni u pitvy a tak dále,“ dodává.

I když se Renáta Miková denně setkává s nejtěžšími zločinci, strach podle svých slov nemá. „Když vyslýchám obviněného, který se právě dopustil trestného činu, nejsem tam sama. Kdyby měl člověk strach, tak by tu práci nemohl dělat. Zažila jsem i období, kdy mi bylo vyhrožováno, mé děti byly v té době malé, ale nikdy jsem je nestrašila,“ vypráví.

Spustit audio

Související