Nevedeme si špatně, ale do ekonomiky by se měl vrátit optimismus. Je třeba ji rozhýbat, poukazuje poslanec Michálek

V představeném plánu označujete Česko za lenochoda, kterého je potřeba rozhýbat, abychom se vydali mezi vyspělé státy. Je to celé realistický a domyšlený ekonomický plán, anebo spíše marketingová záležitost a součást předvolební kampaně?

Skutečně jde o to, že jsme si k tomu sedli, na vládě se podílíme již dva roky, byť tedy Piráti mají menší klub. Máme čtyři poslance a tři ministry, ale podle mého názoru děláme s tím, co máme, dobrou práci. Přišli jsme s tím, že Česko potřebujeme rozhýbat, neboť máme pocit, že tak nějak postáváme na křižovatce.

Nechci přímo říkat nemocný muž Evropy, jak zaznělo v některých německých časopisech, avšak ukazuje se, že naše prognóza růstu pohybující se okolo 2,6 procenta u hrubého domácího produktu, není tak optimistická, jak bychom si přáli. Čili je třeba věci rozhýbat. Na ministerstvu pro místní rozvoj řešíme konkrétně například finance na nové výstavby a usnadnění věcí okolo územního plánování či stavebního povolení, aby člověk, který chce postavit kupříkladu bytový dům, nenarazil na žádné úřednické překážky, ale opravdu se řešila kvalita daného záměru.

Čtěte také

Česká ekonomika se nejlépe ze zemí střední Evropy integrovala do společného trhu EU, tvrdí ekonomka. Jak si vedeme po 20 letech v EU?

Ke konkrétním opatřením se ještě dostaneme. Na otázku ohledně marketingu jsem se ptal i proto, že mnohé body působí možná spíše jako volební hesla. Máte je opravdu domyšlené a dopracované? Jste schopni předložit detaily, co a jak konkrétně chcete nastavit a změnit? A kolik bude vše stát a kde na to případně vezmete?

Plány rozpracované máme, jde o dvacet cílů. Vždy jsme se snažili tak, abychom jaksi nasměrovali energii státu. Myslím, že stát by měl mít cíle. Nyní ve vládě řešíme, jestli máme stavět dva, čtyři bloky jaderné elektrárny, a to už je alespoň nějaký číselně vymezený cíl. Jinak je ale cílů, které by byly jasně zformulovány, poměrně poskrovnu. Máme přibližně 200 strategií schválených státem, ale konkrétní cíle tam nejsou, a to je to, co bychom chtěli vrátit.

Je zde spousta úspěšných firem, ať už jde o antivirové firmy, různé supermarkety a podobně.

Je představený plán výsledkem nějaké vaší frustrace, že se v rámci vlády nedaří určité věci, například vybrané návrhy Národní ekonomické rady vlády prosazovat a projednávat rychleji?

Nemluvil bych o frustraci. Určitě je ale pravdou, že bychom jak do nahlížení na stát, tak na celou naši ekonomiku, chtěli vrátit optimismus, protože špatně si nevedeme. Je zde spousta úspěšných firem, ať už jde o antivirové firmy, různé supermarkety a podobně. V průzkumech je vidět, že občané jsou spokojení se zahraniční politikou, ale v té domácí musíme přidat, ekonomika je pro stát stěžejní oblastí. Musíme přemýšlet, jak to nastartovat, abychom měli rychlejší růst. Produktivitu máme v řadě oblastí jako Německo, ale mzdy zde zůstávají třetinové.

Návrh jste nazvali Republika v pohybu, má tři pilíře. Chcete dostat lidi na trh práce, dostat ležící peníze do investic a také vnést optimismus do směřování státu. Vezmeme-li to postupně, začínáte pracovním trhem. Hned v prvním bodě slibujete, že zajistíte sto tisíc nových míst v předškolní péči, ale už neuvádíte, kdy a jak, případně kolik to bude stát. Máte na dané tři otázky odpovědi?

Čtěte také

Vláda propad zmírnila, ale nezastavila. V budoucnu musí přijít další konsolidace, míní ekonom Stroukal

Dělali jsme různé propočty a myslíme, že pokud celkově zajistíme místa v předškolní péči pro maminky a tatínky tak, aby se mohli v rozsahu, jakém by potřebovali, věnovat i své kariéře, vedlo by to ve výhledu ke zvýšení daňových příjmů o deset až patnáct miliard korun ročně. A to z toho důvodu, že maminka, která částečně chodí i do práce, samozřejmě bude platit i daně a odvody. Každý projekt má rozsah, termín a kvalitu a většinou není možné dosáhnout všeho.

Představovali bychom si, že zmíněných sto tisíc míst by bylo dobré dosáhnout do konce volebního období. Pokud využijeme kapacity, které máme, což může zkrátka být i alokace zdrojů, tedy že například jedna z maminek, která by k tomu měla vhodný byt, by mohla hlídat děti těch ostatních, a ty díky tomu mohou chodit do práce. Podle nás je to realizovatelné a opravdu si myslíme, že celkový dopad by mohl být zmíněných deset až patnáct miliard korun ročně.

Jak Jakub Michálek hodnotí postup vlády v ekonomických otázkách? Jak vidí vztahy v koalici? Měly by se zvýšit platy státních zaměstnanců? A jak by se měla změnit pravidla pro penzijní fondy? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.