Od Belgie po Švédsko. Jaká témata hýbou volbami do europarlamentu v jednotlivých zemích?

Řecko se po finanční krizi pomalu zvedá ze země. Ekonomiku ale brzdí odliv mladých vzdělaných lidí do zahraničí

Řecko předčasně splácí půjčky, nezaměstnanost klesá a ratingové agentury začínají tamní ekonomice opět věřit. I přesto ale zůstává stát nejzadluženější zemí v Evropské unii a životní standard Řeků se lepší jenom pomalu. Ekonomická situace země je tak v Řecku klíčovým tématem nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. Jak se žije Řekům, jejichž životní úroveň se po finanční krizi prudce propadla, zjišťoval reportér Marcel Faltys.

Zahrádky restaurací v centru Athén jsou plné a Řekové si užívají teplého jara. Na první pohled to vypadá, že je vleklá finanční krize, která zemi zasáhla po roce 2008, dávno pryč. Když se ale obyvatelé hlavního města rozpovídají, hodnotí situaci opatrně:

„Ne ne, dobré časy jsou pryč. Naše platy jsou nízké a všechno se zdražuje – chleba, mléko, prostě všechno,“ říká Nabrini z Athén. Doplňuje ji i Janis, který studoval v 80. letech v Praze a podle něhož trápí Řeky třeba cena olivového oleje. Před rokem stál litr 7 euro, dnes ho pořídíte za 15 až 20. A přitom je olivový olej pro nás něco jako lék,“ uvádí posmutněle.

Ekonomický zázrak?

Přestože Řekové říkají, že nyní z výplaty nic neušetří a jen pracují aby zaplatili účty, podle statistik státních i mezinárodních institucí se finanční situace země zlepšuje.

Čtěte také

„Na konci roku 2023 se rating Řecka po třinácti letech vrátil do investičního pásma, což zvyšuje důvěru mezinárodních investorů. O čtyřicet procent v porovnání s rokem 2020 se také snížil státní dluh v poměru k HDP,“ vysvětluje Pantelis Kostis, výzkumník na katedře ekonomie Athénské národní univerzity.

Oživení podle něj zažívá i pracovní trh. Nezaměstnanost teď činí jedenáct procent, což je nejnižší úroveň za posledních deset let,“ dokládá. Ekonomika se ale potýká se zásadním problémem, a to odchodem mladých vzdělaných lidí do zahraničí. Odjet chce i studentka María.

Odliv mladé generace

„Několik mých přátel odjíždí, já chci dostudovat a odjet taky. Chtěla bych procestovat svět, ale první místo, kam pojedu, bude Londýn. Mám tam spoustu přátel odtud, bude to pro mě mnohem jednoduší,“ vypráví, zatímco připravuje kávu v místní kavárně, kde si přivydělává na studium.

Čtěte také

Odliv lidí do zahraničí přitom zapříčinil propad životní úrovně v zemi i po roce 2008. Zda se někdy Řecko vrátí na úroveň, kterou mělo tehdy, záleží podle odborníků na několika faktorech.

„Trvalý hospodářský růst, další snížení nezaměstnanosti a zvýšení mezd a penzí jsou faktory, které budou nezbytné pro to, aby měli Řekové stejnou nebo lepší životní úroveň než v roce 2008, kdy svět zasáhla finanční krize. To by se mohlo stát v roce 2030,“ doufá Pantelis Kostis z Athénské univerzity.

autoři: Marcel Faltys , opa
Spustit audio