Od Belgie po Švédsko. Jaká témata hýbou volbami do europarlamentu v jednotlivých zemích?
Portugalský venkov je unavený lesními požáry a suchem. Před eurovolbami se přiklání ke krajní pravici
V dalším dílu seriálu věnovaného volbám do Evropského parlamentu z pohledu všech členských zemí EU se zaměříme na Portugalsko. Jihoevropská země se dlouhodobě potýká s vlnami horka, suchem nebo lesními požáry – projevy postupující klimatické změny, které jsou podle vědců stále častější a silnější. Extrémní počasí připravuje některé Portugalce o živobytí nebo domovy. I takové příběhy zřejmě ovlivní výsledek nadcházejících červnových evropských voleb.
Čtěte také
Na jihozápadě portugalského regionu Alentejo si prohlížím místní kopcovitou, řídce obydlenou krajinu. Jdu po kamenné cestě a když se podívám do údolí a na protější stráně, jsou docela zelené – v posledních týdnech tu totiž docela pršelo. Pokud se ale člověk podívá blíž, vidí, že všechny větší stromy a keře jsou úplně černé. Minulý rok v létě se tudy prohnal obrovský požár.
„Jen si to tady představte s krásnými stromy až tam nahoru. Všechny shořely. Vidíte támhle ten mostek? Ten taky úplně shořel, tenhle už je nový,“ říká mi paní Luísa, když mě provádí po svém 750hektarovém pozemku, kam zasahoval i les. To ale rozsáhlý loňský požár změnil. Luísa prý od té doby sice vysázela asi 1300 nových stromů, ale ty zůstanou ještě dlouho malé.
U hlavní budovy, kde byla před požárem velká veranda z exotického dřeva, stojí viditelně ohořelé olivovníky – jeden je prý starý 500 let. „Těm ostatním je 200, 300. Olivovníky jsou velmi odolné, doufáme, že se vzpamatují, ale o čtyři jsme přišli,“ říká Luísa.
O něco dál mi majitelka pensionu ukazuje i korkovníky. Ty, které neměly odstraněnou kůru – korek, přežily, protože je korek ochránil, přestože samotná kůra zcela zčernala. Zato shořel altán, kde se dělaly masáže, na kopci lehly popelem také stáje pro koně. Zůstali tu jen osli a kozy, jejich příbytek oheň ušetřil.
Teď mi paní Luísa ukazuje rybník, u kterého hosté relaxovali. Jeho molo je ohořelé a bude se muset zbourat. „Uprostřed rybníka jsme postavili domek pro kachny, bylo to krásné, v obložení rostlin… Nevím jak, ale oheň se dostal i tam a shořelo to,“ popisuje Luísa s hořkým smíchem.
Z neštěstí viní hoteliérka i klimatickou změnu – před požárem tu totiž bylo tři roky v kuse velké sucho. Část viny podle ní nesou i místní úřady, které prý daly hasičům pozdě rozkazy. Naopak ale Luísa oceňuje reakci tehdy socialistické vlády, která obětem požáru velmi rychle přislíbila finanční pomoc. Spolu s pojištěním prý pokryje asi 80 procent nákladů na obnovu areálu.
Čtěte také
„Nevím, jestli bych teď s pravicovou vládou dostala stejnou pomoc,“ říká Luísa v narážce na kabinet premiéra Luíse Montenegra, který se v Lisabonu ujal vlády začátkem dubna. Jeho Sociálně-demokratická strana (PSD) v Portugalsku plní roli středo-pravicové strany a v Evropském parlamentu zasedá v lidovecké frakci jako třeba hnutí STAN nebo TOP09. Posledních 8 let Portugalsko vedli socialisti (PS), středo-levicová strana, která se za 50 let s PSD u moci střídá.
Pokud jde o klimatickou změnu, která podle vědců události jako lesní požáry, sucho nebo vlny horka činí častějšími a silnějšími, myslí si Luísa, že v boji s ní je zodpovědnější levice.
Hlas pro krajní pravici jako varování
V nedalekém skromnějším pensionu pana Rudolfa hosty obklopuje ještě více zvířat než u Luísy: slepice, osli, kozy, psi. I na tomto pozemku požár spálil stromy, chatku pro turisty a napáchal další škody, i tady se v různých koutech povalují černé kusy dřeva. S obnovou pensionu Rudolfovi pomáhají přátelé a stálí klienti, kteří sem jezdí na dovolenou každý rok.
Rudolfo říká, že starost o klima jeho hlas ve volbách ovlivňuje. V těch nedávných parlamentních volil malou ekologickou stranu. Jinak jsou mu sympatické levicové strany i liberálové. „Ale můj hlas nemá nikdo jistý,“ směje se Rudolfo. „Mohl bych volit skoro kohokoli, ne komunistickou stranu, hlavně kvůli Ukrajině ne,“ dodává.
Čtěte také
Se zaťatými zuby by prý zvážil i krajně pravicovou stranu Chega neboli „Dost“, a to jako varování ostatním stranám.
Právě Chega v březnových parlamentních volbách přesvědčila 18 procent Portugalců, více než zčtyřnásobila svůj počet poslanců a dokázala se stát třetí nejsilnější stranou. V Evropském parlamentu chtějí její kandidáti zasednout ve frakci Identita a demokracie, tedy třeba s francouzským Národním sdružením, Alternativou pro Německo nebo českou SPD.
Silná krajně pravicová strana je v portugalské demokracii novinkou a podle portugalské politoložky Mariny Costové Lobové bude právě postavení Chegy důležitou otázkou eurovoleb. „To bude pohánět volební kampaň: jestli Chega dokáže zopakovat tak dobrý výsledek jako v parlamentních volbách,“ míní.
Expertka upozorňuje na paradox, že měnící se podnebí dopadá hlavně na venkov, kde ale právě nespokojení voliči volí krajní pravici. Ta přitom důležitost boje proti změně klimatu neprosazuje. „Ve venkovských oblastech se lidi cítí opomíjení a nespokojenost tvoří i neschopnost státu čelit například lesním požárům… a Chega zlepšila své výsledky právě i na venkově,“ líčí politoložka.
,Obilí už pěstovat nezvládáme‘
Parlamentní volby v regionu Algarve na samém jihu Portugalska Chega dokonce vyhrála. Kromě požárů tam místní sužuje i vážné sucho. „V údolí máme řeku, která je vyschlá už 4 roky. Dřív jsme pěstovali obilí na vlastní chleba, ale poslední roky je takové sucho, že to už nezvládáme,“ říká biofarmář na západě oblasti Algarve. Ví prý i o zemědělcích, kteří už se z oblasti kvůli suchu odstěhovali.
Čtěte také
Zároveň je pro Algarve velmi důležitý turismus. „Někteří protestní voliči zřejmě volí radikální pravici kvůli problémům s vodou. Viní vládu z toho, že problém nevyřešila přehradami, aby v Algarve byla voda pro turistické oblasti,“ vysvětluje podporu Chegy v regionu portugalský politolog António Costa Pinto.
Jestli se to projeví i ve volbách do Evropského parlamentu, uvidíme v červnu. Oproti parlamentním volbám, kde v březnu hlasovalo 60 procent oprávněných voličů, přijde europoslance vybírat méně lidí. Při evropských volbách před pěti lety byla volební účast jen 30 procent.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
