Odhalení

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Gorily

Klára J. Petrželková  

Česká primatoložka Mgr. Klára J. Petrželková, Ph.D., pro projekt Odhalení vypracovala stručnou studii o gorilách - jejich morfologii, sociálním chování, výskytu ve volné přírodě, rozmnožování, komunikaci, rodičovské péči a ohrožení. Ze studie se mj. dozvíte, že ve volné přírodě možná existuje pět poddruhů goril a že bez důsledné ochrany bude možná stačit jedna generace a ve volné přírodě vyhynou. 

Taxonomické zařazení*:
Gorily se řadí do třídy savci, řádu primáti a čeledi hominidi. Rod Gorilla (gorila) se dělí na dva druhy: G. beringei a G. gorilla. Druh G. beringei zahrnuje poddruhy: G. beringei beringei (gorila horská), G. beringei graueri (gorila východní). V současné době existuje tendence k vytvoření dalšího samostatného poddruhu pro populaci goril z národního parku Bwindi Impenetrable v Ugandě: Gorilla beringei ssp? (gorila bwindská), avšak tento poddruh prozatím není ještě uznán a gorily bwindské se mohou řadit ke gorilám horským. Druh G. gorilla zahrnuje poddruhy G. gorilla gorilla (gorila nížinná) a G. gorilla diehli (gorila nigerijská).

* Zde uváděné rozdělení rodu Gorilla na dva druhy s více poddruhy je poměrně recentní (pozn. red. recentní = mladé, nové), a proto české názvosloví pro jednotlivé druhy a poddruhy není zavedeno. Směrodatná jsou vždy jména vědecká. Aby se předešlo nedorozumění, je vždy za českým názvem uveden vědecký název.

Morfologie:
Mezi pohlavími u všech poddruhů goril existuje výrazný pohlavní dimorfismus (pozn. red. dimorfismus = rozdílnost znaků), samice jsou menší a lehčí. Samec gorily váží kolem 180 kg a měří cca 1,7 m; samice váží 70-100 kg a měří cca 1,5 m. Dominantní dospělí samci mají výrazný sagitální hřeben na temeni hlavy a na hřbetě stříbrné zabarvení vedoucí od ramen až k zadku a ke stehnům. Gorily se pohybují především po zemi, po čtyřech, horní končetiny se opírají o zem hřbetními stranami kotníků prstů (tzv. kotníkochůze). Nicméně jsou schopny šplhat ve větvích (především mladá zvířata) a omezeně se pohybovat po dvou (bipedie).

Gorily se ve volné přírodě dožívají 30-40 let, v zajetí až 50 let. Genetické a morfologické rozdíly vedly k rozdělení goril na dva druhy. Gorila horská (G. beringei beringei) má výrazně delší chlupy než ostatní poddruhy, gorila nížinná (G. gorilla gorilla) má hnědé chlupy na hlavě, gorila východní (G. beringei graueri) má delší obličej a širší hruď než gorila nížinná (G. gorilla gorilla).

mapa výskytu goril
mapa výskytu goril  

Výskyt:
Gorily žijí ve dvou oddělených oblastech Afriky, tyto oblasti jsou odděleny asi 900 km širokým pásem konžského pralesa. G. gorilla se vyskytuje na ploše cca 709 000 km2 (Nigérie, Kamerun, Středoafrická republika, Rovníková Guinea, Gabon, Konžská demokratická republika, Angola), z toho poddruh gorila nigerijská (G. gorilla diehli) se vyskytuje pouze na ploše 750 km2 (Nigérie, Kamerun). G. beringei se vyskytuje v části Konžské demokratické republiky, Ugandy a Rwandy na ploše cca 112 000 km2, z toho poddruh gorila horská (G. beringei beringei) je omezen pouze na Virunga Volcanoes a poddruh gorila bwindská (Gorilla beringei ssp?) pouze na Bwindi-Impenetrable National Park.

Odhady početnosti**:
110 000 (gorila nížinná - G. gorilla gorilla)
250-300 (gorila nigerijská - G. gorilla diehli)
17 000 (gorila východní - G. beringei graueri)
350 (gorila horská - G. beringei beringei)
300 (gorila bwindská - Gorilla beringei ssp?)

V zajetí žije cca 740 zvířat, v naprosté většině se jedná o jedince poddruhu gorila nížinná (G. gorilla gorilla).

**Odhady početnosti poddruhů jsou na základě sčítání hnízd v dostupných místech známého výskytu. Odhady jednotlivých autorů / kolektivů se mohou lišit, a to i výrazně.

Životní prostředí:
Gorily horské (G. beringei beringei) žijí v montánním a submontánním deštném pralese v nadmořských výškách 2200 to 4000 m n. m., gorily východní (G. beringei graueri) obývají submontánní deštný prales ve výškách 700 to 2900 m. Gorily nížinné (G. gorilla gorilla) a nigerijské (G. gorilla diehli) žijí v nížinném pralese a bažinách cca do 1600 m n. m.

Shinda žere kůru - Autor:Khalil Baalbaki
Shinda žere kůru
Autor:   Khalil Baalbaki  

Potravní ekologie:
Gorily horské (G. beringei beringei) se živí především listy, stonky, jejich dření a výhonky. Požírají pouze několik druhů ovoce (1,7 % potravy). Potrava je pro tyto gorily lehce dostupná, jejich domovský okrsek se rozkládá na ploše 3-15 km2 a za den ujdou méně než 500 m. Potrava goril východních (G. beringei graueri) je více rozmanitá a sezónně se mění. Listy a dřeň stonků jsou základem jejich potravy ale 25 % jejich potravy tvoří ovoce. Součástí jejich jídelníčku je také hmyz. Aby nalezly dostatek ovoce, musí ujít denně delší vzdálenosti (150-2300 m), domovský okrsek se rozkládá na ploše 2,7 - 6,5 km2. Základem potravy gorily nížinné (G. gorilla gorilla) a nigerijské (G. gorilla diehli) je ovoce, ačkoliv v některých oblastech se hojně živí vodními rostlinami. Důležitou součástí jejich potravy jsou termiti a mravenci. Protože jsou nejvíce závislé na ovoci, mají průměrně největší domovské okrsky (7-14 km2), za den ujdou průměrně 1105 m.

Sociální organizace a chování:
Současné poznatky o sociálním organizaci a chování goril jsou převážně založeny na výzkumu horských goril (G. beringei beringei), ačkoliv existují i data pro gorily nížinné (G. gorilla gorilla) a východní (G. beringei graueri). Horské gorily žijí ve skupinách o průměrné velikosti 9,2 jedinců, s jedním dospělým samcem (ale může jich být i více), více samicemi a jejich potomky. Dospívající samice opouštějí rodnou skupinu a připojují se ke skupinám jiných samců. Během života mohou změnit skupinu ještě jednou. Samci mohou zůstat v rodné skupině nebo ji taktéž opouštějí. Pokud zůstanou v rodné skupině, jsou podřízeni dominantnímu samci a mohou se pářit s nově příchozími samicemi anebo se stanou dominantními v případě úhynu stříbrohřbetého samce. Pokud rodnou skupinu opustí, mohou žít po nějaký čas osamoceně nebo v samčích skupinách, snaží se získat samice a vytvořit novou skupinu. Pokud skupina obsahuje pouze jednoho samce, samice se po jeho úhynu rozptýlí a najdou jinou skupinu. Toto je spojeno s častým výskytem infanticidy (zabíjení mláďat). Teritoria skupin se překrývají, samec chrání skupinu, nikoliv teritorium.

Gorily východní (G. beringei graueri) žijí ve skupinách čítajících průměrně 9,8 jedinců. Ve většině případů skupina obsahuje jednoho dominantního samce (krátkodobě mohou mít skupiny i více samců), více samic a jejich mláďata. Dospívající samci opouštějí skupinu, žijí sami a následně lákají samice a vytvářejí novou skupinu. Samci opouštějí skupinu ve věku 15 let, samice ve věku 9 let. Pokud stříbrohřbetý samec uhyne, samice s mláďaty se nerozptýlí, ale většinou se ke skupině připojí nový samec.

Kijivu a Moja odpočívají - Autor:Khalil Baalbaki
Kijivu a Moja odpočívají
Autor:   Khalil Baalbaki  

Problémy spojené s habituací (přivykání na přítomnost lidí) u goril nížinných (G. gorilla gorilla) a obtížný terén přispívají k nedostatku informací o tomto poddruhu. Skupina se většinou skládá z jednoho dominantního stříbrohřbetého samce, více samic a jejich potomků, průměrná velikost skupiny je 8,4 jedinců. Samci opouštějí rodnou skupinu a žijí buď samotářsky, nebo mohou vytvářet dočasné skupiny skládající se z několika mladých samců a nereproduktivních samic. Samice mohou měnit skupinu i dvakrát za život. Po úmrtí dominantního stříbrohřbetého samce se skupina rozpadá a samice emigrují do nových skupin.

Naše poznatky o sociálních vztazích ve skupině se týkají především goril horských (G. beringei beringei). Základem skupiny je vazba mezi samcem a samicí, upevňovaná tzv. "groomingem" (vzájemné upravování srsti) a těsnou blízkostí. Agrese mezi samci a samicemi je běžná, ale není intenzivní a nevede k vážným zraněním. Vztahy mezi samicemi jsou variabilní, závisející na míře příbuznosti. Obecně gorilí samice mají mezi sebou málo přátelských vztahů, agresivní potyčky mezi samicemi se většinou týkají přístupu k samci. Vztahy mezi samci jsou nevýrazné, obzvlášť ve skupinách se samicemi, kde je jasně daná dominance mezi samci. V případech samčích skupin jsou vztahy mezi členy spíše afiliativní, samci se socializují skrze hru, grooming a těsnou blízkost. Gorily spí ve hnízdech, které si staví z okolní vegetace, většinou na zemi. Na každou noc si staví nové hnízdo.

Rozmnožování:
Data o reprodukci jsou získaná studiem divokých horských goril (G. beringei beringei) a goril nížinných (G. gorilla gorilla) v zajetí. První menstruace se u samic objevuje ve věku 6 let a je následována dvouletou periodou adolescentní neplodnosti. Estrický cyklus samice trvá 30-33 dní a na rozdíl od samic šimpanzů (zduřeniny v anogenitální oblasti) jsou příznaky ovulace u samic goril nevýrazné. Březost trvá 8,5 měsíce. Gorily ve volné přírodě mají první mládě ve věku 10 let a intervaly mezi jednotlivými porody jsou 4 roky. Samci mezi 8-12 lety jsou nazýváni "černohřbetí". Ve volné přírodě dospívají, tedy stávají se "stříbrohřbetými", ve věku 12-13 let, avšak úplné velikosti dosahují ve věku 15 let. Pokud iniciuje páření samice, svádí samce špulením rtů, pomalu se k němu přibližuje a snaží se navázat kontakt očima. Pokud samec nereaguje, samice se může k němu přiblížit, dotknout se ho nebo před ním plácnout rukou o zem, aby získala jeho pozornost. Pokud iniciuje kopulaci samec, činí tak přiblížením k samici, předváděním, doteky a speciální vokalizací (zvuky).

Rodičovská péče:
Úmrtnost u mláďat horských goril (G. beringei beringei) do 3 let je vysoká (až 38 %) a pro přežití mláďat je důležitá adekvátní rodičovská péče. Během prvních 5 měsíců života zůstává mládě v neustálém kontaktu s matkou. Matka s mládětem hledá ochranu v těsné blízkosti dominantního samce. Během této doby jsou mláďata plně závislá na matce, sají cca 1x za hodinu a spí s matkou ve hnízdě. Po 5 měsících se mládě odváží vzdálit od matky na krátkou dobu a po 12 měsících se vzdaluje až na 5 m. Souběžně s poklesem vzájemného kontaktu mezi matkou a mládětem klesá také četnost kojení, mláďata sají přibližně 1x za 2 hodiny. Ve věku 30 měsíců mládě tráví s matkou přibližně 50 % svého času. Období od 3 do 6 let je charakterizováno poklesem groomingu ze strany matky, mládě již nesdílí hnízdo s matkou a je postupně odstavováno. Po úplném odstavu mláděte samice začne znovu ovulovat a může opět zabřeznout. Samec chrání mláďata během vnitroskupinové agrese, především pak během konfliktů se staršími, dominantnějšími zvířaty.

Gorila Koko a manikúra
Gorila Koko a manikúra  

Komunikace:
Hlasová komunikace (vokalizace) je velmi důležitá pro komunikaci mezi členy skupiny i mezi jednotlivými skupinami. Mezi vnitroskupinové hlasové projevy patří speciální vokalizace během kopulace, hry, imponování, při případné hrozbě konfliktu či rozdělení skupiny a hlasové projevy mláďat. Mezi meziskupinové hlasové projevy patří varování před predátorem, imponování při zjištění přítomnosti jiné skupiny (doprovázené bušením do hrudi).

Již více než 30 let pracuje dr. Patterson s gorilou nížinnou (G. gorilla gorilla) jménem Koko. V současné době Koko zvládá více než 1000 znaků americké znakové řeči (ASL) a rozumí mluvené angličtině. Nicméně fyziologické rozdíly mezi lidoopy a lidmi neumožňují lidoopům si osvojit mluvenou řeč.

Stupeň ohrožení
(podle Červené knihy ohrožených druhů IUCN):
gorila nížinná (G. gorilla gorilla) - ohrožená
gorila východní (G. beringei graueri) - ohrožená
gorila horská (G. beringei beringei) - kriticky ohrožená
gorila bwindská (Gorilla beringei spp.?) - kriticky ohrožená
gorila nigerijská (G. gorilla diehli) - kriticky ohrožená
Existuje reálná možnost, že populace goril a ostatních lidoopů vyhynou během jedné generace, pokud nebudou podniknuty zásadní kroky vedoucí k jejich důsledné ochraně.

Základní faktory přispívající k ohrožení goril:
lov, kácení pralesa (těžba dřeva, mýcení pro zemědělství), nemoci.

Vypracováno na základě: Cawthon KA. 2005. Primate Factsheets: Gorilla (Gorila) .


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Odhalení
v rubrice: Gorily

DÁLE V RUBRICE


Archiv

Sbírkové konto Odhalení končí

Český rozhlas ukončuje k 28. únoru 2011 možnost zasílat finanční příspěvek na sbírkové konto Odhalení. Všechny doposud vybrané prostředky byly použity na podporu ochranářských aktivit ve střední Africe ve prospěch ohrožených goril nížinných.

Děkujeme Vám za dlouhodobou podporu, kterou jste věnovali projektu Odhalení i jeho ochranářským snahám.

Pokud Vám osud goril nížinných v jejich domovině není lhostejný a chcete nadále přispívat na jejich ochranu, můžete přispívat v rámci projektu Pomáháme gorilám, který organizuje pražská zoologická zahrada.

Více informací naleznete na webových stránkách Zoo Praha.

ZOO Praha  
Radioservis a.s.  

NASTAVIT JAKO HOMEPAGE  |  RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKT  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 Český rozhlas