Už několikrát jsme psali o tom, že pojídání mravenců a termitů bylo pozorováno nejenom u šimpanzů, ale i v některých populacích goril. Čím dál více se objevují publikace, které se zabývají tímto jevem a popisují nové a nové případy, kdy si gorily zpestřovaly svůj jídelníček hmyzem.
Dokonce na jihovýchodě Kamerunu, na severní hranici Biosférické rezervace Dja, se nachází lokalita La Belgique (40 km2), kde hmyz se stává nejenom zpestřením, ale důležitou součástí potravy jak pro šimpanze, tak i pro gorily nížinné, které zde žijí. Isra Deblauwe tam pozorovala podobné chování skoro denně, nebo minimálně každý týden.
V období, kdy je ovoce extrémně vzácné, tj. v dubnu a květnu, jak gorily tak šimpanzi pojídají velké množství mravenců. Podle očekávání časová a prostorová dostupnost mravenčích hnízd korespondovala se spotřebou u goril. Gorily jedí různé druhy mravenců a termitů, a ty se vyskytují v různých druzích biotopů. Může to být především mladý sekundární deštný prales, řídký přerušovaný les nebo mokřiny, kde gorily nacházejí největší hojnost mravenců v průběhu zmíněných měsíců. Na rozdíl od goril u šimpanzů nebylo prokázáno spojení s časovou a prostorovou dostupností hnízd mravenců. I když i šimpanzi v tyto měsíce konzumovali mnoho hmyzu, analýza jejich výkalů ukázala, že v období extrémní vzácnosti ovoce na začátku období dešťů šimpanzi často pojídají maso.
Navíc mohou být termiti požírající půdu využíváni jako prostředek proti průjmům, v období kdy gorily jedí velké množství sukulentních plodů. Jídelníček založený na velkém množství těchto plodů vyvolává u zvířat zažívací potíže, gorily nevyjímaje. Například, velice důležitým plodem, který gorily konzumují v průběhu deštné sezony je aframon (Aframomum spp.), který se v Kongu používá jako projímadlo. Již v roce 1963 G. Schaller pozoroval, že pojídání plodů této rostliny vyvolává u goril průjem.
Nakonec, konzumace okřídlených termitů se u šimpanzů a goril projevuje stejně. Okřídlení termiti mají vysoký obsah tuku (až 53 procent sušiny) a mohou být zdrojem energie. Gorily jedly okřídlené termity rodů Macrotermes, Cubitermes, Thoracotermes a jiné, ale šimpanzi jedli jenom termity Macrotermes. Jak šimpanzi tak gorily konzumují hmyz selektivně. Potravní strategie používané při pojídání hmyzu, zvlášť termitů, jsou podobné při pojídání rostlinné potravy. Šimpanzi aktivně hledají ovoce v období jeho nedostatku, což je vysoce energetická strategie, naopak gorily aktivně hledají ovoce jenom tehdy, když je ho hojnost, což ukazuje na nízko-energetickou strategii v období nedostatku ovoce. Ten fakt, že dostupnost termitů neovlivňuje chování šimpanzů při jich konzumaci, svědčí o tom, že šimpanzi mají vysoce-energetickou potravní strategií. Šimpanzi vyhledávají termitiště Macromertes, která jsou méně viditelná a dostupná, než ta, která používají gorily, šimpanzi navíc chytají za pomoci klacíků především velké vojáky. Metoda vyžaduje čas a úsilí, ale získaná vysoká nutriční hodnota, zejména proteinů a manganu, může vysvětlit toto chování. I když gorily také pojídají termity Macromertes, vyhledávají často i hnízda termitů Cubitermes nebo Thoracotermes a chytají termity rukou, ztráty energie a času jsou při této aktivitě nízké. Přestože výskyt termitišť v prostoru neovlivňuje chování goril spojené s konzumací termitů, časová dostupnost hraje roli. Gorily razí nízko-energetickou potravní strategii při pojídání termitů, ale na tuto aktivitu působí i jiné faktory, než samotná energetická hodnota nebo obsah proteinů - například obsah železa a dalších důležitých látek.
04.03.2010 Pravidelně se ve svých dotazech ptáte, jak je to se systematickým zařazením jednotlivých druhů a poddruhů goril. Jak se dá rozpoznat, o který druh nebo poddruh jde. Shrňme si tedy poznatky, které jsou nám dosud známy.
26.02.2010 Organizace Uganda Wildlife Authority (UWA) zahájila proces habituace další skupiny goril v jižní části Bwindi National Park v jihozápadní Ugandě. Touto cestou se snaží vyjít vstříc stále většímu zájmu turistů o pozorování goril ve volné přírodě.
19.02.2010 Hranice mezi Ugandou a Rwandou jsou oblastí, kde se skupiny goril horských pohybují zcela volně a podle svých potřeb. Komplikují tím ovšem situaci místním lidem, ekonomicky závislým na přílivu turistů, kteří sem přicházejí právě za habituovanými gorilími rodinami.
10.02.2010 Biologové z Kalifornské univerzity zveřejnili výsledky výzkumu, který odhalil přítomnost DNA nebezpečného typu malárie v krvi a trusu lidoopů, pocházejících z volné přírody. A také přítomnost dalších, dosud neznámých původců malárie, které by mohli potenciálně ohrozit lidskou populaci.
03.02.2010 V současnosti se odhaduje, že kolem 30 procent deštného pralesa v Konžské demokratické republice zmizí k roku 2030. Les jsou káceny, aby se vybudovala síť komunikací k farmám a dočasně osídleným místům vázaným na těžbu surovin. Kvanta dřeva padnou na výrobu dřevěného uhlí nebo jsou přímo spálena v topeništích....
Podpořte strážce přírody!
Chceme zajistit základní vybavení pro strážce biosférické rezervace Dja. Chceme mužům, kteří s nasazením života chrání gorily, slony a další zvířata před pytláky, dodat boty, stany, dalekohledy a další výstroj.
Naše snažení můžete podpořit zakoupením předmětů s logem Odhalení v naší prodejně, anebo příspěvkem na sbírkové konto Odhalení, č.ú.
555 555 552/0800.
Jste-li výrobci nebo prodejci tohoto vybavení, a měli byste zájem pomoci, ozvěte se nám.
Strážci přírody z Djoumu
Sbírkové konto Odhalení
Limbe Wildlife Centre
Moja dobývá Afriku
Prodejna Odhalení
Ohrožení goril
[
