V severní části Kongo - Brazzaville, v bažinaté oblasti Likouala, jež je součástí chráněného území The Lac Télé Community Reserve, žijí skupiny goril nížinných.
Poslední výzkum, který zde prováděla Ammie Kalanová se svým vědeckým týmem, prokázal, že gorily využívají jako jeden z neverbálních komunikačních prostředků tleskání rukama a že tento posunek má pro gorilí tlupu jednoznačný a srozumitelný význam.
Studie uvádí celou řadu důkazů, potvrzujících, že tleskání bylo používáno již společným předkem člověka a ostatních primátů a vzniklo tedy velmi dávno. Pozorování posílila domněnku, že tleskání rukama slouží velmi často jako forma komunikace mezi lidoopy. Tleskání bylo pozorováno u gorilích samic. Volily stejnou techniku potlesku, jakou používají lidé - natáhly paže před tělo a tleskaly dlaněmi o sebe. Tleskání se ozývalo vždy jako dva rychle po sobě jdoucí údery a bylo v tropickém pralese slyšet stejně dobře jako zvuk, který vydává bušení dlaněmi do hrudníku, jenž gorily používají, když chtějí dát okolí najevo, že jsou na daném místě pány.
Ammie Kalanová, vědecká pracovnice na katedře antropologie a geografie na Oxford Brookes University, spolu s Hugo Raineyem z Willife Conservation Society vysledovali tleskání ve třech různých kontextech. Poprvé si jedna ze samic, odpočívající na stromě, všimla lidských pozorovatelů. Její tleskání okamžitě vyvolalo odezvu stříbrohřbetého samce na hrozící nebezpečí. Reakcí byl hlasitý řev, bubnování dlaněmi o zem a bouchání do hrudi.
V druhé pozorované situaci použilo tento způsob komunikace několik vyplašených samic s mláďaty. Zhruba minutu přivolávaly potleskem na pomoc stříbrohřbetého samce, jenž byl v té chvíli skupině vzdálen.
Potřetí a naposledy bylo tleskání zjištěno u pěti krmících se goril, na které Kalanová a Rainey náhodně narazili. Jejich mláďata si hrála na blízkém stromě - jakmile si matky všimly výzkumníků, obrátily se k mláďatům a hlasitě zatleskaly. Všechna mláďata se zastavila, ta malá i ta odrostlá, nejdříve zírala na matku na matky a pak upřeně pozorovala výzkumníky. Gorily sice okamžitě neutekly, ale byly zjevně neklidné a během několika minut všechny postupně odešly.
Také vzájemné čištění srsti je jednou z forem komunikace goril. Na videu můžete vidět horské gorily při takovém rituálu, provádějí jej pravidelně a často.
Z vysledovaných situací lze odvodit, že tleskání používají samice, aby varovaly ostatní gorily ve skupině před možnou hrozbou, nebo je přímo poplašným signálem, který má okamžitě přivolat na pomoc stříbrohřbetého samce, aby zasáhl. Je-li skupina pohromadě, pomáhá tleskání zachovat soudržnost skupiny v případě číhajícího nebezpečí.
Primatoložka Joanne Tannerová, která studuje posunkovou komunikaci, přichází s vysvětlením, že pro březí a kojící samice není bušení do hrudi příjemné a proto raději volí tleskání rukama jako méně bolestivou variantu, jak informovat co nejhlasitěji ostatní členy skupiny. Podle primatologů jsou nové poznatky velmi důležité, neboť potvrzují, že potlesk je přirozeným gestem goril a není jen naučeným chováním, kterého jsou schopny pouze gorily chované v zajetí.
Pozoruhodné je, že tleskání bylo zjištěno jako součást kultury jen u goril nížinných, u goril horských zatím nebylo zaznamenáno. Výsledky výzkumu jsou o to zajímavější, že poukazují na evoluční vývoj našeho chování a komunikačních schopností. V tomto světle bylo posunkové dorozumívání předchůdcem lidské řeči, a i když oproti ní má omezené možnosti, přece jen skýtalo našim společným předkům, stejně tak i současným lidoopům bohatý repertoár gest, jež lze využít k přenosu informací.
Zdroj: Discovery News
04.03.2010 Pravidelně se ve svých dotazech ptáte, jak je to se systematickým zařazením jednotlivých druhů a poddruhů goril. Jak se dá rozpoznat, o který druh nebo poddruh jde. Shrňme si tedy poznatky, které jsou nám dosud známy.
26.02.2010 Organizace Uganda Wildlife Authority (UWA) zahájila proces habituace další skupiny goril v jižní části Bwindi National Park v jihozápadní Ugandě. Touto cestou se snaží vyjít vstříc stále většímu zájmu turistů o pozorování goril ve volné přírodě.
19.02.2010 Hranice mezi Ugandou a Rwandou jsou oblastí, kde se skupiny goril horských pohybují zcela volně a podle svých potřeb. Komplikují tím ovšem situaci místním lidem, ekonomicky závislým na přílivu turistů, kteří sem přicházejí právě za habituovanými gorilími rodinami.
10.02.2010 Biologové z Kalifornské univerzity zveřejnili výsledky výzkumu, který odhalil přítomnost DNA nebezpečného typu malárie v krvi a trusu lidoopů, pocházejících z volné přírody. A také přítomnost dalších, dosud neznámých původců malárie, které by mohli potenciálně ohrozit lidskou populaci.
03.02.2010 V současnosti se odhaduje, že kolem 30 procent deštného pralesa v Konžské demokratické republice zmizí k roku 2030. Les jsou káceny, aby se vybudovala síť komunikací k farmám a dočasně osídleným místům vázaným na těžbu surovin. Kvanta dřeva padnou na výrobu dřevěného uhlí nebo jsou přímo spálena v topeništích....
Podpořte strážce přírody!
Chceme zajistit základní vybavení pro strážce biosférické rezervace Dja. Chceme mužům, kteří s nasazením života chrání gorily, slony a další zvířata před pytláky, dodat boty, stany, dalekohledy a další výstroj.
Naše snažení můžete podpořit zakoupením předmětů s logem Odhalení v naší prodejně, anebo příspěvkem na sbírkové konto Odhalení, č.ú.
555 555 552/0800.
Jste-li výrobci nebo prodejci tohoto vybavení, a měli byste zájem pomoci, ozvěte se nám.
Strážci přírody z Djoumu
Sbírkové konto Odhalení
Limbe Wildlife Centre
Moja dobývá Afriku
Prodejna Odhalení
Ohrožení goril
[
