V jižní provinci v Kamerunu zkoumal tým belgických vědců vliv legálně povolené těžby na život obou druhů velkých lidoopů, které v této lokalitě žijí. Komunity šimpanzů v tomto regionu jsou tvořeny větším počtem dospělých samců a samic, ve výsledné, tzv. fission-fusion komunitě čítají až 100 zvířat. Velikost teritoria takových skupin je 7-26 km² a toto teritorium se může překrývat s teritoriem sousedních skupin. Uvnitř takového teritoria skupina intenzivně využívá území asi 5 km². Těžební aktivita na jejím území způsobuje, že skupina se stahuje na periferií nebo odchází pryč. Vzhledem k letálním následkům střetnutí šimpanzů při meziskupinových konfliktech tento scénář předpokládá dlouhodobé drastické snížení populace šimpanzů.

Naopak gorily se obvykle vyskytují na území 8-18 km², které se moc nepřekrývá s územím jiných skupin. Zdá se tedy, že důležitější roli při přizpůsobování se těžbě dřeva hraje rozdílná sociální struktura u obou druhů a ne pouhá geografická distribuce výskytu velkých lidoopů v oblastech těžby. Gorily se zřejmě mohou lépe vyhnout úsekům s intenzivní těžbou dřeva a sociálně se poměrně dobře přizpůsobit takovému nucenému přesídlení. Oba druhy, jak šimpanzi, tak gorily patří z hlediska ekologických parametrů mezi velké savce. Obecně vzato se však šimpanzi zdají být přizpůsobivější než s nimi sympatricky žijící gorily - z hlediska sociálního, potravního i prostorového.