
Louis Sarno, Američan s doktorátem z anglické literatury, přijel před třiadvaceti lety do Středoafrické republiky nahrávat hudbu pygmejů - a už s nimi zůstal... Pygmejové odedávna žili jako lovci a sběrači v tropickém deštném lese, nyní však vynuceně obývají vesnice na jeho okraji, mísí se s většinovým obyvatelstvem a přebírají jeho zvyklosti. Louis Sarno, jehož výpověď jsme zaznamenali v rámci projektu Odhalení, je tak jedinečným zdrojem informací o jejich rychle zanikající kultuře.

"Prostě žiju..."
Všichni dostávají od BaAků nějaká jména, ale mně nikdy žádné nedali. Jsem zkrátka "Lui" nebo "Luié". A nevím, proč to tak je...
Kdysi, když jsem žil v Evropě, jsem v rádiu slyšel jednu baAckou (čtěte bajackou) písničku a úplně jsem se do té hudby zbláznil. Pořád jsem se jí nemohl nabažit. Sehnal jsem si různé komerční nahrávky, ale to mě neuspokojovalo. Takže jsem přijel pořídit nějaké nahrávky sem a už jsem tu zůstal. Nejdřív jsem se tady zamiloval, takže jsem mnoho let zůstával kvůli tomu, pak jsem se naučil místní jazyk...
Napsal jsem o tom knihu, ale nikomu bych ji nedoporučoval, je to strašná kniha. Když jsem ji psal, vlastně jsem to tu ještě vůbec neznal. Žil jsem tady jen tři roky. Ta kniha se jmenuje "Song from the Forest" a podtitul má "My Life Among the Ba-Benjelle Pygmies". Není to o mém životě, je to jen o těch třech letech. Byl jsem tehdy hloupý, nevěděl jsem, co se tu děje... Je to hloupá kniha. Teď mám adoptované dvě děti a vychovávám je. Prostě žiju, jsem součástí místní komunity, pomáhám tu s lékařskými projekty, se školou a podobně. Rád bych zase něco napsal, ale ještě jsem si úplně nerozmyslel, co by to mělo být... Už nechci psát o BaAcích. Ani žádné další nahrávky už tady nepořizuji, ale nedávno jsem byl v Kongu a měl jsem s sebou svůj starý dobrý magnetofon Sony. Musím si koupit nějaký nový systém, připadal jsem si s ním jak dinosaurus.. Rád bych toho v Kongu nahrál víc, protože věci se velmi rychle mění a brzy to všechno zmizí. Chtěl bych ty nahrávky ochránit; možná jednou začnou mít hodnotu a ty peníze by se pak mohly použít ve prospěch téhle komunity, dětí nebo vnuků lidí, kteří jsou na těch nahrávkách zachyceni.

Lidé z pralesa
V oblasti Dzanga Sangha žije přibližně dva tisíce pygmejů BaAka a konkrétně v téhle vesničce, která se jmenuje Yandoumbé, je jich asi padesát. Některé rodiny tráví víc než polovinu roku v pralese, ale nikdo tam dnes nepobývá nastálo.
Když jsou BaAkové ve vesnici, živí se hlavně maniokem, který pěstují na malých políčkách. Dělají také různé námezdní práce pro kmeny Bantu a Bajanga, někteří se účastní ochranářských projektů WWF, a když se jednou za čas objeví nějaká filmová společnost, ukazují filmařům prales... Víte, život ve vesnici se většinu času točí hlavně kolem zajišťování obživy, ale jakmile odejdou BaAkové do pralesa, všechno se změní. I ti nejmodernější lidé z vesnice se začnou chovat podle tradičních zvyklostí. Ženy vyrábějí nové koše, muži provazy, lovecké sítě a luky. A skoro každý den chodí na lov se sítěmi. S ním je také spojeno mnoho tradiční hudby, kdy BaAkové oslovují duchy, aby jejich lovu požehnali.
O kráse
BaAkové si ostří zuby. A dělají to pro krásu, přestože je to velmi bolestivé. Muž má pocit, že je atraktivnější pro ženy, a žena, že více přitahuje muže.
Jsou z toho hrozné bolesti hlavy, když se to dělá. Mezi zuby se vloží kousek dřeva, potom se vezme železo a odštípne se kus zubu. Je to strašná rána.
Tohle lidé dělají, aby získali pozornost opačného pohlaví. My máme na Západě obrovský průmysl s kosmetikou a oni mají ostření zubů...
Připravil Miroslav Bobek
Druhá část vyprávění Louise Sarna byla na webu Odhalení publikována 5. října.

05.10.2009 Louise Sarna okouzlila před třiadvaceti lety pygmejská hudba natolik, že se rozhodl přijet do Středoafrické republiky, kde chtěl pořídit její nahrávky. Mezi pygmeji již zůstal. Jeho výpověď, již se podařilo Odhalení získat, je jedinečným zdrojem informací o bohužel rychle zanikající kultuře těchto pralesních...

06.08.2009 Deset Pygmejů z etnika BaAka, kteří ve vesnici Yandoumbé vyšplhali na korbu našeho auta, pokřikovalo, pohvizdovalo a zpívalo. Jeli s námi na svůj tradiční lov sítěmi - nikoli ovšem ryb, nýbrž zvěře v pralese. BaAkové (bajakové) byli našimi průvodci při cestách za gorilami v Dzanga Sangha ve Středoafrické...

09.06.2009 Biosférickou rezervaci Dja na jihovýchodě Kamerunu chrání čtyři jednotky strážců označovaných "ecoguards". Celkem šedesát mužů má na starosti tropický deštný les o ploše přesahující půl milionu hektarů. V rozbitých botách, bez stanů a spojové techniky čelí nájezdům ozbrojených pytláků. UVNITŘ ČLÁNKU VIDEO Z HLÍDKY SE STRÁŽCI

29.04.2009 "Včera jsme při hlídce na silnici zabavili gorilí ruce a kusy gorilího masa," oznámil nám ecoguard Tomi, když jsme se zastavili na služebně ECOFACu v Djoumu. Jsme znovu v Kamerunu, a to jižně od biosférické rezervace Dja. Jsme v oblasti, odkud teče bushmeat do Yaoundé a dalších měst.

21.04.2009 "You stay here. Don't move," šeptala do hlasitého pokřiku Daniela. "It's OK, you just don't move," opakovala a mně proběhlo hlavou, že Khalil se navzdory jejímu prvnímu pokynu asi zkusil s kamerou pootočit doprava, aby snímal místa přede mnou. Zvláštní, že mně napadlo zrovna tohle. Dál jsem seděl v podřepu a začal uvažovat, jestli můžu pokračovat v šeptaném komentáři do mikroportu. Párkrát jsem...
Podpořte strážce přírody!
Chceme zajistit základní vybavení pro strážce biosférické rezervace Dja. Chceme mužům, kteří s nasazením života chrání gorily, slony a další zvířata před pytláky, dodat boty, stany, dalekohledy a další výstroj.
Naše snažení můžete podpořit zakoupením předmětů s logem Odhalení v naší prodejně, anebo příspěvkem na sbírkové konto Odhalení, č.ú.
555 555 552/0800.
Jste-li výrobci nebo prodejci tohoto vybavení, a měli byste zájem pomoci, ozvěte se nám.
Strážci přírody z Djoumu
Sbírkové konto Odhalení
Limbe Wildlife Centre
Moja dobývá Afriku
Prodejna Odhalení
Ohrožení goril