Podle doporučení OSN potřebuje jeden člověk na zajištění základních potřeb (pití, vaření, umývání) nejméně 20 - 50 litrů nezávadné vody denně. Jen pro představu, průměrný Čech spotřebuje asi 100 litrů této tekutiny za den. Téměř 900 milionů lidí, tedy každý šestý obyvatel planety Země, však potřebný přístup k vodě nemá. Situace si žádá řešení čím dál urgentněji, neboť v roce 2050 budou muset tenčící se vodní zásoby vystačit asi 9 miliardám lidí. Znečišťování, plýtvání, klimatické změny - to jsou některé elementy, jež současný stav jen plynule zhoršují.
S nedostatkem životodárné tekutiny se potýkají obyvatelé mnoha, především rozvojových zemí - hlavně pak Afriky, ale třeba i některých částí Asie. V létě např. postihl nedostatek vody Etiopii a předznamenal tehdy začátek hladomoru. Ohrožen jím byl kupříkladu region Alaba, který je v podstatě zcela závislý na zemědělské produkci. Případné sucho nebo povodně zde mohou velmi snadno vyvolat vážnou humanitární krizi.

Hostem pořadu Třetí svět byl Jan Dusík, náměstek ministra životního prostředí, který se letos účastnil Světového vodního fóra v Istanbulu. Toto fórum probíhá jednou za tři roky a řeší se na něm rozmanité otázky, týkající se vody, jejího množství, jakosti či dostupnosti. Celkový objem vody na Zemi nyní činí 1,5 miliardy km3, z toho ale pouze 2,5 % tvoří voda sladká a ta musí vystačit 6,5 miliardám lidí. 30 % sladké vody se navíc ukrývá pod zemí, v jezerech a řekách najdeme jen 0,3 % světových zásob.
Jan Dusík konstatuje, že rozvojové státy trpí nedostatkem vody především proto, že jim chybí prostředky na zajištění kvalitní péče o životní prostředí. Nejpostiženějším kontinentem ze všech je bezpochyby Afrika. I když je zde situace dána geografií a s ní souvisejícím klimatem, velkou roli hraje i to, že voda je ve velmi špatném stavu, mnohdy není poživatelná, a dokonce ani vhodná pro užitkové účely.
Výše pomoci poskytnuté rozvinutými zeměmi v současné době bohužel neodpovídá tomu, co by bylo ve skutečnosti potřeba (i když stojí za zmínku, že Česká republika je z mladých členů Evropské unie největším poskytovatelem rozvojové pomoci). Dostupnost potřebných prostředků ohrožuje také současný ekonomický útlum. Lidstvo by si ovšem mělo uvědomit, že již roku 2020 může docházet k významným konfliktům o docházející přírodní zdroje. Nynější ekonomická krize nejspíše potrvá rok nebo dva, ale otázky životního prostředí zůstávají dlouhodobé.
Určitým řešením kritické situace může být odsolování mořské vody, ale takto získaná tekutina má pouze omezenou využitelnost a celý proces odsolování je velmi energeticky a finančně náročný. Hlavní prioritu má tedy snižování spotřeby vody a omezení jejího plýtvání (u nás je výše ztrát v síti asi 20 %). Velkou spotřebu má zejména potravinářský průmysl a zemědělství.
Do budoucna se není na co těšit - očekává se čím dál více klimatických změn, jejichž důsledkem bude jak tání ledovců a zvyšování hladiny moří, tak i extrémní výkyvy počasí na jednotlivých kontinentech, které někde způsobí bohaté srážky, jinde však zase krutá sucha. Válečné konflikty, v nichž budou spolu lidé bojovat o poslední zdroje životodárné kapaliny, se čím dál více hrozí stát každodenní součástí naší existence.
Více o tomto i dalších tématech se můžete dozvědět v pořadu Třetí svět z 25. března, jímž vás provází moderátor Jaromír Marek.
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.