Koupě letenek, registrace čtenářů v knihovnách, lékařské ošetření nebo zřízení bankovního účtu - to všechno jsou činnosti, při kterých lidé poskytují svá osobní data. Právě dnešek je Mezinárodním dnem ochrany osobních údajů. Vyhlásila ho v roce 2007 Rada Evropy a Evropská komise.
V Číně žije na 80 miliónů tělesně postižených lidí. Naprostá většina z nich živoří na okraji společnosti. Předsudky vůči každému, kdo se nějakým způsobem odlišuje, zůstávají v Číně neřešitelným problémem. Mnozí invalidé si proto musí na živobytí přivydělávat ilegálně. Se státní podporou by totiž nedokázali přežít.
V listopadu si Česká republika připomněla dvacetileté výročí pádu železné opony. Pro organizace Člověk v tísni a České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS) to byla příležitost k ohlédnutí se za uplynulými roky a zhodnocení více či méně povedených okamžiků v dějinách české rozvojové spolupráce. Zahájily kampaň nazvanou 20 let české pomoci, prostřednictvím níž se lidé mohou dozvědět o minulém i současném působení našich neziskových organizací ve světě. Celá řada těchto nestátních neziskových uskupení rovněž spolupracovala na hodnotící zprávě s názvem Česká pomoc na rozcestí, která informuje o české rozvojové spolupráci v letech 2008 - 2009 a nastiňuje, jaký má výhled do budoucna.
Stále aktuálnímu problému omezování rozvojové pomoci ze strany Evropské unie jsme se již dříve věnovali v tomto článku. Poslední dobou zaznívají ještě další stanoviska, která kritizují fungování evropské politiky ve vztahu k zemím Třetího světa. Konfederace evropských rozvojových nevládních organizací CONCORD vydala zprávu s názvem "Zaostřeno na politickou koherenci", v níž poukazuje na přetrvávající negativní dopady na rozvojové státy ze strany tradičních evropských politik. Z České republiky se na tvorbě zprávy podílel Pražský institut pro globální politiku - Glopolis spolu s FoRS (Českým fórem pro rozvojovou spolupráci). V pořadu Třetí svět o jejím obsahu hovořil s moderátorem Pavlem Polákem člen Glopolisu Ondřej Kopečný.
Nedávné prezidentské volby v Afghánistánu zaznamenaly menší volební účast, než před pěti lety. Bohužel výrazně klesl i počet žen, které přišly do volebních místností. Vede to samozřejmě k zájmu o postavení žen v současné afghánské společnosti. Teoreticky by nyní mělo být vše lepší, ale je tomu skutečně tak? Média také poslední dobou zaujal případ další islámské země, Malajsie, kde byla muslimská žena odsouzena k pokutě a šesti ranám holí za to, že si na veřejnosti dopřála pivo. Narozdíl od Afghánistánu byla ovšem Malajsie považována za osvícený islámský stát a fyzické tresty se zde vůči ženám dosud nepraktikovaly.
12. června letošního roku byl za vítěze íránských prezidentských voleb vyhlášen staronový konzervativní prezident Mahmúd Ahmadínežád - získal 62,6 % hlasů, pro jeho hlavního protikandidáta, reformněji orientovaného Mir-Husajna Musávího, hlasovalo 33,75 % voličů. Již v průběhu voleb začínaly vznikat různé pochybnosti o jejich regulérnosti, Musáví i další kandidáti je prohlásili za zmanipulované. Následovaly masivní civilní protesty v ulicích a zákroky ze strany ozbrojených složek, jež vyústily v zatýkání i v oběti na životech. Informační zdroje z Íránu zůstávají značně omezené, Západ ale jako vždy vyřkl o všem rychlý a jasný verdikt. Lidé v politice se ale nedělí na ty dobré a zlé, jak se nám často snaží média prezentovat, ale spíše na ty výhodné a méně výhodné pro někoho, kdo stojí nad nimi a tahá za patřičné nitky. Ve výsledku ovšem na mocenské hry spolehlivě doplácí řadové obyvatelstvo.
Z valné většiny zpráv člověk snadno nabyde dojmu, že i v současné době realizují západní jednotky v Afghánistánu výhradně ofenzivní vojenské operace. Naštěstí tomu tak není a působí zde i civilní odborníci, kteří se snaží pomáhat státu, jež je celkově vyčerpán válečnými konflikty táhnoucími se už od 70. let minulého století. Tzv. válka proti teroru mu přitom zasadila asi nejkrutější ránu. Na afghánském území už více než rok operuje také český rekonstrukční tým snažící se přispět k obnovení normálního života v zemi. Deset civilních expertů vyvíjí svou činnost v malé východoafghánské provincii Logar. Hovořil s nimi redaktor Českého rozhlasu Pavel Polák.
Zatím největší prodemokratickou demonstraci za poslední dvě desetiletí zažila Barma (oficiálně zvaná Myanmar) v září 2007. Do protivládních protestů se tehdy zapojili dokonce i buddhističtí mniši. Podle barvy jejich oděvů začalo být tehdejší dění v Barmě nazýváno šafránovou revolucí. Protestující nakonec ve svých snahách neuspěli, demonstrace byly brutálně potlačeny a vojenská junta se dodnes drží u moci. Barma tak stále zůstává zemí, jež se od okolního světa cíleně izoluje a nepřestává reprezentovat model autoritativního státu, kde režim vládne mimořádně tvrdou rukou.
Když se řekne Demokratická republika Kongo, většině lidí, kteří aspoň sporadicky sledují zpravodajství ze světa, se v prvé řadě vybaví nekončící konflikt, jenž připravil o život už miliony lidí a stejný počet jich vyhnal z jejich domovů. Hostem pořadu Třetí svět byla 17. června novinářka Lenka Klicperová, která tuto neklidnou zemi navštívila opakovaně. O svých zážitcích a názorech na budoucnost Konga hovořila s moderátorem Jaromírem Markem.
Můžeme považovat za smutný fakt, že většina metod řešení globálních problémů v naší společnosti je pouhým léčením následků něčeho, co se komusi řešit nechce či je to pro něj jednoduše nevýhodné. Mezi tyto metody spadá i koncept rozvojové pomoci. Ta rovněž kritické otázky neřeší, ovšem nutno uznat, že je často aspoň mírní. Ke všem dosavadním komplikacím, jež si žádaly pozornost, se navíc aktuálně přidává další hrozba: klimatické změny. Za výkyvy počasí, které ohrožují řadu rozvojových zemí, nesou vyspělé státy svou porci odpovědnosti (i když názory, do jak velké míry, nejsou vždy jednotné). Ve světle nynějších ekonomických problémů má ovšem vyspělý svět tendenci čím dál více se uzavírat do sebe a na své závazky zapomínat.