Skály Yamaligu na jihu Tuvinské republiky, co by kamenem dohodil od mongolské hranice, skutečně nelze popsat jinak, než jako ostrovy ve stepi. Z mírně zvlněné krajiny porostlé nízkou travou a pelyňkem vyrůstají skály, vlastně ohromné haldy ohromných kamenů. Asi tak na každém druhém z těchto ostrovů hnízdí mimořádně vzácní rarozi, o dalších druzích dravců nemluvě, ale hnízdící čápy jsme tu nenašli a pokládáme za prakticky jisté, že tu ani nejsou. Dříve to možná tak nebylo - některá z opuštěných hnízd mohla čápům docela dobře patřit, ale co je nám to platné... Informace, které jsme dostali v Šušensku, tedy opět nebyly přesné, přinejmenším co se aktuálnosti týče.

Motorest v Tuvinsku. Na jídelním lístku jsou pelmeně, pirohy a další tradiční ruská jídla.

Nyní tedy po nepříliš dobrých asfaltkách jedeme znovu na sever a noc na zítřek opět strávíme u Bajkalovových v Borodinu v Chakasku. V Novosibirsku bychom mohli být v úterý dopoledne a ještě tentýž den se snad dostaneme k jedinému čapímu hnízdu, o kterém zatím s nezvratnou jistotou víme. Připomínám, že ho na vlastní oči viděl Přemek Rabas, což je - s mírnou nadsázkou - jediný člověk v okruhu tří tisíc kilometrů, kterému stoprocentně věříme.