Zlé sny, noční můry a démoni, co sedí na hrudi. Jak na ně?

11. srpen 2016

Říká se jim sice noční můry, mohli bychom je ale vlastně nazývat i noční kobyly anebo noční démoni. Kdo s nimi má nějakou zkušenost, ví, jak tísnivě dokážou svázat naše tělo. A samozřejmě naši mysl.

Naštěstí se jimi zabývají nejen ve věštírnách, v lexikonech snů nebo v „ezo“ pořadech, ale taky na lékařských pracovištích.

„Ví se, že zlé sny určitě trápívají pacienty trpící úzkostmi i depresemi anebo ty, kteří prožili silné trauma (autonehoda, válečná zkušenost) a postihla je pak i nepříjemná diagnóza posttraumatická stresová porucha. Ale propojení s nějakou diagnózou není nutnou podmínkou,“ vysvětluje v Apatyce lékařka Dana Kamarádová.

Psa ve snu viděti...

Na moderních psychologických a psychiatrických pracovištích se ovšem až tak nerozebírají nekonečné kombinace konkrétních snových vizí a výjevů. A neinterpretují se pomocí snáře. Přesto jste se ale v našem vysílání právě se svými konkrétními, občas téměř až záhrobními zážitky svěřovali.


Obecněji rozšířené a v principu vlastně vysvětlitelné jsou však situace, které také zná mnoho z nás:
Pád, často po zádech (naznak) bez možnosti záchytu; útěk (běh o život) s podlamováním kolen nebo s broděním zrádným terénem. To bývají obecně sny spojené s úzkostmi.
Sny „létací“, ty lze vnímat jako jakousi touhu po svobodě.
Sny o zemřelých jako snahu se rozloučit (a nemusejí nás vyloženě strašit; můžeme mít dokonce řešit ve snu nedokončené a nenaplněné záležitosti).

Tak co to znamená?

„Asi nejuznávanější teorie je to, že ve snech nám podvědomí nabízí aktuální situace z reálu, ke kterým nemáme řešení. Zdá se totiž, že aby mohla být daná paměťová stopa uložena, musí mít začátek a konec. Když konec nemá, mozek neví, co se vzpomínkou a nabízí ji podvědomí k došetření,“ uvažuje doktorka Kamarádová z olomoucké kliniky psychiatrie.

Přeprat? Spíš mazaně přelstít!

Jak tedy přemoci pomyslného démona, který tíží na hrudi nás, naše blízké či dokonce naše děti?

„Tak právě u dětí to celkem jednoduše může řešit zdánlivě obyčejná, ale přitom neobyčejně důležitá mateřská láska. Pevné, ale něžné maminčino objetí. A jindy zase třeba oblíbený hebký plyšový méďa,“ nabízí doktorka Dana.

No a co se odborné terapie týká, ve světě se dnes hodně sází na metodu zvanou modifikace snů v představách. Jde tu o vyvolání noční můry v našich představách i po probuzení, vybavení si co nejvíce detailů i našich pocitů. Sen bychom si měli zaznamenat.

Dalším, zcela klíčovým úkolem pak je vědomě a cíleně provést v příběhu snu změnu. Změnit můžeme jak téma, tak dějovou linii, konec či kteroukoliv jinou část tak, aby nám ovšem změněný příběh vyzněl pozitivně,“ popisuje Kamarádová.

Zkusíte negativní sílu, démona, můru a tíživou úzkost svrhnout? Přemoct ji inteligencí, důvtipem, nadhledem či dokonce humorem? Vypálit jí rybník a pozměnit její zlé úmysly a záměry?

Tak hezké sny.

autor: Bořek Volný
Spustit audio