Buráky přišly ke svému jménu náhodou

Burák neboli burský oříšek či arašíd je, jak známo, plod podzemnice olejné, rostliny z čeledi bobovitých. Podzemnice olejná pochází z jižní Ameriky a patří mezi nejstarší kulturní plodiny, které si člověk domestikoval. Buráky jíme už asi 6 tisíc let a v současnosti se pěstují nejen v Jižní Americe, ale také, a to možná hlavně, v Číně, ve Spojených státech, v Indii a také třeba v Řecku.

Pozoruhodný je ale hlavně název buráků, který dokumentuje, že vývoj jazyka se leckdy ubírá po cestách dost klikatých a těžko odhadnutelných. Že totiž náhoda stojí často i za pojmenováním úplně obyčejných věcí. Název buráků totiž odkazuje k takzvaným Búrům.

Búrové neboli Afrikánci jsou potomci nizozemských, vlámských, francouzských, fríských, ale také třeba skandinávských vystěhovalců, kteří se v 17. a 18. století usazovali v jižní Africe a v poměrně příhodných podmínkách tam začali po evropsku hospodařit. Samotné jméno tohoto novodobého, smíšeného etnika, tedy Búrové, úzce souvisí s německým slovem bauer, tedy „sedlák“. Právě intenzivní zemědělství, sedláctví, bylo tím hlavním, co Búrové do jižní Afriky přinesli.

A teď přicházíme k té náhodě – buráky se do střední Evropy dostaly na přelomu 19. a 20. století, když vrcholil dovoz tehdy už poměrně dostupného exotického zboží z evropských kolonií ve světě. V letech 1899 až 1902 se evropská média zároveň soustřeďovala na takzvanou druhou búrskou válku. To byla krvavá válka právě v jižní Africe, kdy proti sobě stáli Búrové a Angličané a bojovali o vliv v této části světa. Exotické oříšky, prodávané i v českých, moravských a slezských koloniálech, se nějak propojily s těmi exotickými zprávami, také odkudsi zdaleka. A ať už ty lusky podzemnice olejné pocházely odkudkoli, říkalo se jim buráky.