Jak se mezi sebou baví teenageři?

27. leden 2015

Jazyk je nejen kódem určeným ke sdělování informací, ale také, a to možná především, je kódem, ve kterém formulujeme naše vzájemné vztahy. Jazyk má důležité sociální funkce – jazykem navazujeme a udržujeme kontakt s druhými lidmi, vymezujeme své společenské role a jazykem také bez ustání a často mimoděk charakterizujeme sami sebe v očích ostatních lidí.

Všechny zmíněné sociální funkce jazyka se přirozeně zvlášť výrazně uplatňují mezi mladými a nejmladšími lidmi, kteří své místo ve společnosti teprve hledají. Proto například školní mládež, řečeno po staru, tedy děti tak od šesti do patnácti let disponují rozvinutým sociálním kódem, nad jehož povahou se rodiče často ani nestačí podivovat.

Celkem normální je ještě nejčastější pozdrav, kterým se zdraví spolužáci na základní škole – zdá se, že převažuje pozdrav čus a čau nad starším ahoj. Ke zmíněnému sociálnímu kódu patří také různé hodnotící průpovídky – ty dost často provázejí společné hraní počítačových her a diskutování nad nimi.

Na základní škole v Olomouci na Hálkově ulici jsem například zachytil velmi časté uznalé výkřiky jako dobře ty! nebo taky dobře já! anebo ty kokos! ve smyslu „to se ti povedlo, ty seš dobrej“. Žák základní školy si dále nezřídka libuje slovy to fajne anebo to gute, to lajk.

To hlavní, co mě na těchto výrazech z jazyka dnešních školáků zaujalo, je silná zkratkovitost a heslovitost. Ve výrocích jako ty kokos! nebo to fajne! chybí tvar slovesa být a v dokladech jako dobře ty! je zase myšlenka vyjádřena neslovesně. Druhá osoba je tu vyjádřena zájmenem, ne tvarem slovesa, jak je v češtině častější.

Kromě záliby v citátových slovech z cizích jazyků, mj. i z němčiny, jak ukazuje pozdrav čus, nebo i ze vzdálenějších dialektů češtiny, jak ukazuje výraz fajne, prosvítá v mluvě žáků základních škol onen jazyk „elektronického věku“. Právě elektronická média, internet, tablety, mobily, přinášejí kromě všemožných výhod do našeho života také cosi až nepříjemně prchavého, efemérního, skečovitého, zkratkovitého. A to má svůj odraz i v mluvě našich dětí.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.