Jaký je původ slova týden?

Mimo jiné holčička vypočítala, že do června zbývá devět měsíců, což dělá nějakých třicet šest týdnů. A to není tak mnoho, uvážíme-li, že rok má týdnů padesát dva.

Podívejme se dnes právě na tu jednotku, která stála v základu obdivuhodného početního výkonu zmíněné holčičky. Slovo týden patří k těm slovům, která v sobě ukrývají kus kulturní historie.

Ve slově týden je už na první pohled přítomno slovo den, ale není vůbec jen tak jasné, jakou tam plní roli. Jasnější to bylo ve staré češtině, v níž se říkalo ne týden bez týdne nebo po týdnu, ale skloňovaly se obě složky tohoto slova – tedy říkalo se týden bez téhodne a po témdni ve smyslu „za sedm dní“.

První složka ve slově týden je od původu ukazovací zájmeno týž – proto se taky ve slovenštině až dodnes zachovala starší podoba týždeň.

Ukazovalo se na stejně pojmenovaný den po další neděli – jestliže je např. úterý, tak týžden znamenal, že odkazuje k tomu úterý po neděli, která přijde, tedy k témuž dni v týdnu.

Termín týden, jak naznačuje odkaz k neděli, je termín křesťanský a objevil se poprvé zřejmě na Velké Moravě po příchodu Konstantina a Metoděje. Předtím naši slovanští předkové žádné sedmidenní cykly neznali – jejich rok se členil do větších celků podle pohanských svátků a ty velmi často vycházely z přírodních zákonitostí, jako je zimní a letní slunovrat a jarní a podzimní rovnodennost.