Když si tělo samo ubližuje

15. duben 2014

Lidské tělo funguje jako důmyslný systém. V oblasti bránění se škodlivým vlivům má své oddané "strážce a bojovníky". Může ale docházet k situacím, kdy imunitní systém napadá struktury, jež má bránit. Pak máme co činit s autoimunitními onemocněními, tématem Apatyky 17. dubna s hostem, imunologem a alergologem Jaromírem Bystroněm.

V oblasti obrany těla vůči škodlivým vlivům hrají důležitou roli bílé krvinky, které nás hlídají před napadením zvnějšku. Genetickými vlivy, infekcemi, intoxikacemi, špatným životním stylem, stresem či jinými vlivy může ovšem dojít ke spuštění paradoxním procesů v těle, kdy naši "vnitřní obránci" napadají spřátelené struktury.

To si v praxi můžeme představit v mnoha podobách. Poruch autoimunity existuje celá řada (od revmatoidní artritidy přes celiakii, diabetes, Crohnovu chorobu až třeba po systémový lupus nebo roztroušenou sklerózu). Zároveň mají nejrůznější projevy. Postihnout mohou jeden i více orgánů, anebo zatěžují celé tělo, organismus, imunitní systém.

Kolik lidí v populaci trpí autoimunitními poruchami? Je pravda, že je mezi pacienty více žen a dívek? Přibývá například celiaků (alergiků na lepek), diabetiků či lidí s roztroušenou sklerózou? Jde o civilizační choroby 21. století? Můžeme nějak zabránit spuštění autoimunitní choroby? Dají se dnes případně vlohy či tendence k poruše imunity vyčíst v genetické struktuře člověka a mohli bychom s tím v budoucnu pracovat?

Zeptáli jsme se v Apatyce docenta Jaromíra Bystroně, přednosty Oddělení alergologie a klinické imunologie Fakultní nemocnice v Olomouci.

autor: Bořek Volný
Spustit audio