Místo, kde žil Jan Opletal
Spolu s pochodem studentů a demonstracemi na Národní třídě v Praze, jež před pětadvaceti lety patřily k impulzům vedoucím k pádu vlády komunistů v Československu, si připomínáme také události staré pětasedmdesát let.
Oslavy nacisty zrušeného státního svátku 28. října se v roce 1939 staly masovou demonstrací proti okupaci. Byl při nich zabit dělník Václav Sedláček a postřelen student medicíny Jan Opletal.
Mluví se o tom, že jeho zranění nebyla náhoda, protože se veřejně projevoval jako vlastenec a ke střelbě při manifestaci došlo z blízkosti. Na následky střelby Jan Opletal zemřel 11. listopadu 1939.
Smuteční slavnosti se pak staly další protiněmeckou demonstrací. Okupanti reagovali zatýkáním, popravami, vězněním a také obsazením a uzavřením českých vysokých škol.
Jan Opletal se narodil ve Lhotě nad Moravou u Nákla, kde vyrostl spolu se sourozenci v chudých poměrech. Původně měl nastoupit do učení, ale protože prokázal velké studijní předpoklady, absolvoval nakonec litovelské gymnázium. Uvažoval o medicíně, ale vybral si vojenskou kariéru a rozhodl se stát letcem.
Kvůli konfliktu, kdy se prý zastal se maďarského vojáka, požádal o degradaci z důstojnického aspiranta na obyčejného vojína. Byl převelen do Ruzyně, kde dosloužil dva roky základní služby. Poté nastoupil ke studiu medicíny v Praze, a také tady prokazoval výrazné studijní schopnosti.
My se zastavíme u pamětní desky na jeho rodném domě a také u jeho hrobu v Nákle. Na náhrobním kameni si přečteme, že Jan Opletal se narodil 31. prosince 1914, můžeme se však také setkat s datem 1. ledna 1915. Dřívější datum bylo údajně uváděno jeho rodiči, aby mohl nastoupit s ročním předstihem do učení.
Pohřeb v Nákle se konal 16. listopadu v tichosti za dohledu německých ozbrojenců. V reakci na události roku 1939, byl o dva roky později v Londýně vyhlášen Mezinárodní den studenstva, jehož oslavy v roce 1989 zahájily takzvanou Sametovou revoluci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.