Muž a žena v jazyce

Obě pohlaví používají mozek jinak a jinou jeho část. Ženám spolupracují mozkové hemisféry lépe než mužům – ženy snadněji kombinují různé informace a dobře dekódují neverbální signály. Ženy mají melodičtější hlas se složitějším spektrem zvukových frekvencí než muži. Muži dekódují hlasy žen stejnou částí mozku, jakou „zpracovávají“ hudbu, kdežto zvukové projevy jiných mužů analyzují jinou částí šedé kůry než projevy žen.

Podle statistických zjištění žena při komunikaci za jediný den, od rána do večera vysloví 6-8 tisíc slov. Navíc použije ještě 2 tisíce dalších nejazykových zvuků a 8-10 tisíc signálů řeči těla, např. gest, mimických výrazů, pohybů hlavy apod., neverbální nevokální kód). Dohromady tedy žena za jediný den vyšle asi 20 tisíc signálů.

Muž podle zjištění lingvistické statistiky použije za den jen 2-4 tisíce slov, 1-2 tisíce nejazykových zvuků a pouze 2-3 tisíce signálů řeči těla. Jeho denní průměr je přibližně 7 tisíc jazykových i nejazykových signálů, což je pouhá třetina ve srovnání se ženou.

V jazyce a jeho užívání má odraz i to, že ženy vidí lépe všechny detaily, mají široké periferní vidění a lepší barevné spektrum. Zato muži vidí lépe celky. Ženy lépe rozlišují vysoké tóny, ale muži jsou schopni zvuk dokonale zaměřit (myslím tím směrově) a dokážou ho zpravidla lépe napodobit.

Z dlouholetých výzkumů mužské a ženské komunikace také vyplynulo, že muži přerušují komunikaci ženám (skáčou jim do řeči) dvakrát častěji – v tom se projevuje mužská snaha o dominanci. A posledním zajímavým datem o rozdílech v komunikaci mužů a žen by mohl být fakt, že ženy při komunikaci v uvozovkách „pracují“ usilovněji než muži – častěji vnášejí do diskuse nové náměty a rozvíjejí je, jsou obratnější, iniciativnější, přizpůsobivější.

Celkově je ale schopnost vládnout jazykem u mužů a žen vyrovnaná – obě pohlaví se opravdu liší jen v tom, čeho v komunikaci využívají především.