Nástup dítěte do školy může být důvodem pro navýšení výživného

26. září 2017
Právní poradna

Podzim bývá finančně náročným obdobím pro rodiče školou povinných dětí. Při zajišťování školní výbavy i placení nejrůznějších kroužků, dostává rodinný rozpočet pořádně zabrat. V ještě těžší situaci bývají rodiče samoživitelé. Obecně platí, že nástup dětí do školy je důvodem pro navýšení výživného.

„Při nástupu dítěte do školy se výživné nenavyšuje automaticky, vždycky je třeba podat k místně příslušnému soudu návrh na jeho zvýšení. Toto můžeme udělat kdykoli, pokud se změní poměry buď u dítěte, nebo u kteréhokoli z rodičů oproti stavu, který byl, když o tomto soud naposledy rozhodoval,“ říká olomoucká právnička Vladislava Rapantová.

Návrh na zvýšení výživného je potřeba odůvodnit právě změnou poměrů. Například nástup dítěte do prvního ročníku základní školy berou soudy vždy jako změnu poměrů. Pokud už rodič, který má dítě ve své péči, podá tento návrh, soud zahájí řízení. Vždy musí zjistit aktuální příjem matky, aktuální příjem otce a současně samozřejmě zjišťuje i potřeby nezletilého dítěte.

Zkoumá nejen to, zda jsou zvýšené potřeby dány tím, že dítě nastoupilo do školy, ale zjišťuje i zdravotní stav dítěte, tedy zkoumá, zda dítě nemá zvýšené potřeby v souvislosti s jeho zdravotním stavem. Pokud se dítě věnuje zájmové činnosti, pak tu mohou být také odůvodněné potřeby na tuto činnost.

Na základě všech těchto věcí soud pak rozhodne, zda výživné navýší. „Překážkou k navýšení výživného mohou být však případy, kdy poměry toho rodiče, který je má hradit, to neumožňují. Obecně ale platí, že nástup dítěte do prvního ročníku nejen základní školy, ale i do dalších stupňů škol, je důvodem pro zvýšení výživného,“ připomíná Vladislava Rapantová.

autor: pis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.