Pavelčákova ulice nebo Pavelčáková ulice?
Nedávno jsem na jednom reklamním plakátku v tramvaji viděl adresu, která obsahovala jméno Pavelčáková ulice. Pavelčáková s dlouhým á, ne tedy Pavelčákova s krátkým a, jak by správně mělo být. Protože jsem se s podobně formulovaným jménem ulice nesetkal zdaleka poprvé, myslím si, že to nebyl překlep, ale naopak vývojová tendence.
Ostatně, v mluveném jazyce se koncovka ve jménech ulic natahuje a někdy i úplně mění docela často, zvlášť když se vypustí samotné slovo ulice – můžeme slyšet např. on bydlí na Masarykové místo Masarykově nebo bylo to někde na Wolkerové místo Wolkrově.
Příčinou tohoto jevu je, že už několik set let se z češtiny pomalu vytrácejí specifické tvary přivlastňovacích přídavných jmen, totiž tvary typu otcův a matčin. Už v textech z 18. století čteme třeba Jobová místo Jobova (podle starozákonního trpitele Jóba) nebo k nevěstě Kristové místo Kristově. A také třeba čertovej mlejn ve smyslu „čertův mlýn“.
A ženské tvary českých příjmení typu Nováková, Matějková, Richtrová jsou vlastně výsledkem stejných vývojových procesů – i tady šlo původně o přivlastňovací přídavná jména. Marie Novákova, tedy patřící do rodiny jistého Nováka, a podobně Matějkova, Richtrova.
Čeština tedy postupně všechna přídavná jména sjednocuje – skloňování typu otcův, matčin, bez otcova, bez matčina, otcovu, matčinu se ztrácí a dominovat začíná i tady skloňovací vzor mladý. U příjmení typu Nováková, Matějková, Richtrová hrálo roli také to, že už dávno nevyjadřují nějaké „vlastnictví ženy někým“, ale prostou „příslušnost ženy někam“.
Také v případě zmíněného užívání jména ulice ve tvaru Pavelčáková, do Pavelčákové, koupil to v Pavelčákové zřejmě působí ztráta povědomí o tom, že se tato ulice jmenuje podle odbojáře z doby nacistické okupace Jaroslava Pavelčáka, a není to tedy takový typ jména, jaké má třeba ulice Ostružnická, Ztracená, Kateřinská a podobně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka