Památky na oběti holocaustu v Olomouci
V Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti si krátce prohlédneme památky, které připomínají genocidu páchanou na olomouckých židech za druhé světové války.
Palachovo náměstí, které se dříve jmenovalo náměstí VŘSR a stávalo na něm sousoší Lenina a Stalina odděluje od třídy Svobody Terezská brána – pozůstatek opevnění Olomouce. Kdysi prostoru vévodila velká synagoga postavená v orientálně – byzantském stylu. Její průčelí bylo široké 22 metrů, dlouhá byla 39 a vysoká 38 metrů. Postavena byla v letech 1895 až 1897 na náměstí Marie Terezie. Bezprostředně po německé okupaci byla 15. března 1939 olomouckými nacisty vypálena. Událost připomíná pamětní deska na zdi budovy katedry sociologie FFUP.
Po okupaci docházelo i v Olomouci k arizaci židovského majetku a už na začátku září 1939 tu proběhla akce Albrecht I., neboli zatýkání české i židovské elity.
Židé z Olomouce a z okolí byli za války shromažďováni ve škole na Hálkově ulici v Nových Hodolanech poblíž nádraží. První transport odsud vyjel 26. června 1942 a poslední 7. března 1945. Obětem je věnována pamětní deska na škole, která byla odhalena 3. května 1996 za účasti izraelského velvyslance. Můžeme se na ní dočíst, že odsud bylo deportováno v pěti transportech 3499 osob.
Památník obětem holocaustu najdeme na ústředním hřbitově v Olomouci – Neředíně. Jsou zde uvedena jména 1520 Olomoučanů židovského původu, kteří byli během války zabiti nacisty.
V Olomouci jsou v posledních letech do dlažby instalovány zlatě zářící cihličky německy zvané Stolpersteine, neboli kameny, o které bychom měli zakopnout. Jsou umisťovány před vchody domů, kde bydlely oběti nacistického holocaustu a vybízejí kolemjdoucí, aby se sklonili a přečetli si jména těch, kteří tu kdysi žili.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
