S novým rokem přišly na Libavsko nové časy

7. leden 2016

Posledním úderem hodin o silvestrovské půlnoci se neznatelně, ale o to jistěji změnila struktura Olomouckého kraje. Do statistických ročenek bude nutné připsat tři nové obce a tisíce hektarů pozemků, které už nepatří do Vojenského prostoru Libavá. Pro nové obce a jejich obyvatele je tak rok 2016 rokem 1.

Zmenšení vojenského újezdu Libavá se uskutečnilo díky zákonu 5/2015, který letos schválila vláda i poslanci a senátoři. Podle této právní normy se původní hranice prostoru zmenší o 10 014 hektarů, což je asi 31 procent původní rozlohy. Pomineme-li zrušení VVP Brdy, jedná se o největší zásah do těchto míst v rámci celé České republiky.

Tři nové obce

Součástí těchto změn je také vznik tří nových samosprávných obcí, které doposud spadaly pod řízení vojenského újezdu. Největší z nich je Libavá s místní částí Heroltovice. Čítá 541 obyvatel. Druhou obcí je Kozlov s místní částí Slavkov, kde žije 311 obyvatel. Nejmenší vesnicí, která nově vzniká, je Luboměř pod Strážnou.

Přestože nové obce vznikly už 1. ledna, vlastní správu získají až po volbách, které proběhnou 16. ledna. Místní lidé budou volit do zastupitelstev obcí vůbec poprvé. Dokonce zde musela proběhnout i menší osvětová kampaň na téma jak volit napříč stranami, což je specialita komunálních voleb doposud nepoznaná.

Nový obecní úřad v Libavé

Obce dostanou do vínku také část státních pozemků, která je přesně rozpočítaná podle počtu obyvatel. Před předáním správy věcí veřejných novým zastupitelstvům se také zavázalo ministerstvo obrany provést některé nutné investiční akce, aby bylo možné obce předat. Kromě úprav a vybavení nových obecních úřadů se jednalo hlavně o zlepšení infrastruktury.

Díky tomu se vybudovaly nové komunikace a upravilo jejich značení, v Libavé se podařilo opravit i historický most, budují se vodovody a úpravou prošla i kanalizace. Aby bylo možné předat rozvodnou síť energetikům, musela i ta projít rekonstrukcí.

Před předáním obce starostovi byl armádou opraven i historický most v Libavé

K převodům majetku mezi ministerstvem obrany a novými obcemi patří i převod velké části nemovitostí, které se na nových katastrech nacházejí. Kromě budov, které si armáda ponechá pro svou další činnost, se jedná také o bytové domy a rodinné domky, kde doposud žili místní lidé.

Život ve vojenském újezdu totiž znamenal, že veškerý nemovitý majetek patřil státu a byl zdješím lidem pouze pronajímán. O tom, zda byty a domy, které od státu obce získají, odprodají současným nájemníkům, si však už rozhodnou obecní zastupitelstva sama.

Libavá pak kromě jiného majetku získá do správy také dva kostely. Kromě původního libavského farního chrámu, který po léta sloužil jako sklad, to bude ještě poutní kostel sv. Anny a sv. Jakuba ve Staré Vodě.

Změna života

Největší problém však znalci místních reálií vidí v potřebě změnit myšlení zdejších obyvatel. Život pod správou armády měl mnoho nevýhod, ale také své podstatné výhody. Mnoho věcí stačilo oznámit a armáda se postarala. To však končí.

Velký úkol pro obec Libavá je udržet zdejší školu

Lidé z Libavska budou muset převzít nejen právo na svůj život, ale i odpovědnost za něj do vlastních rukou. S tím souvisí přesné a odpovědné hospodaření a to nejen na majetku obecním, ale i na majetku vlastním, na což mnozí zdejší obyvatelé nebyli zvyklí.

Zbývající vojenský prostor bude podle informací, které jsou k dispozici, pro armádu dostatečný, bude se v něm však patrně cvičit intenzivněji než doposud. S tím souvisí i to, že se výrazně změní přístupnost vojenských oblastí pouze pro ty osoby, které bydlí v sousedních obcích a návštěvníky, jejich pohyb po újezdu bude naprosto nezbytný.

Naopak mnoho okolních lesů, luk a strání, které byly doposud nepřístupné, se otevře turistům. Také místní obyvatelé se domnívají, že rekreace a turistický ruch by mohl být nedílnou součástí ekonomiky budoucích obcí.

Jak se nové vesnice s přechodem „do civilu“ vypořádají, ukáže čas. Nicméně, je to šance poprvé po více než šedesáti letech oživit část území, které se chlubí nádhernou přírodou, kde však žít rozhodně nebylo jednoduché.

Pramen Odry
autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.