Chcete mít dobrou úrodu? Důležité je vědět, v jaké půdě pěstujete

26. duben 2016

Semenářská tradice České republiky je velmi bohatá. Na prastaré tradice šlechtění a produkce semen navazují dnes velké firmy. Cesta semen od chvíle, kdy se na poli zasadí semenná rostlina až k zákazníkovi, je však mnohdy delší, než by člověk čekal. I proto je dnes produkce semínek jednou z nejsofistikovanějších zemědělských výrob.

Už za první republiky byla produkce semen zeleniny a trav v Československu tak proslulá, že naše země patřila k velmocem nejen v rámci Evropy, ale i celého světa.

Na tuto tradici se daří navazovat i dnes, kdy je tato výroba stále v České republice považována za rodinné stříbro a čeští producenti se řadí k úspěšným partnerům zemědělcům na celém světě.

Potěšující je, že i na Hané existují firmy, které se produkci osiv věnují. K největším patří společnost ze Smržic na Prostějovsku, která produkuje semena zeleniny, ale i květin a dalších rostlin, jak pro hobby trh, tak i pro profesionály. Ředitel firmy Jan Prášil potvrzuje, že dnešní semenářství je kombinací zemědělství, průmyslové výroby a vědy.

Vše začíná u šlechtění

Produkční firmy si samy šlechtí rostliny, které následně produkují semena rostlin, které splňují požadované vlastnosti.

Ve sklenících rostě mnoho sazenic, které budou sloužit jak k vysemenění, tak i ke šlechtění

„Na počátku je například zadání, že je potřeba vyšlechtit třeba rajče, které bude mít plody o určité velikosti, kvalitní chuti a vyroste například v humusovité půdě Hané. Dříve by se to dělalo jen vhodným křížením, dnes do toho vstupuje genetika a vědecké metody. Výsledná rostlina se otestuje a teprve potom je možné nechat novou odrůdu schválit a nabídnout ji zákazníkům,“ vysvětluje Jan Prášil.

Vyšlechtěné rostliny se pěstují na polích či ve sklenících. I zde platí přísná pravidla, aby se dodržely požadované vlastnosti odrůd. Například rostliny, které by se navzájem mohly ovlivnit, musí být pěstovány v dostatečné vzdálenosti od sebe. Ne všechno se pěstuje přímo v České republice.

„Naše podnebí upřímně pro většinu zeleniny na semeno není příliš vhodné. Zde se daří například hrachu, ředkvičkám, některým druhům okurek,“ vysvětluje ředitel firmy.

Jiné druhy se pěstují například ve Španělsku, v Maďarsku, ale i v Chile a v dalších zemích. Zaručuje to velmi dobrou botanickou vyzrálost rostlin a s tím související vyzrálost embryí v semenech. Přitom není nijak ovlivněno následné použití semene pro oblast, pro kterou bylo vyšlechtěno.

Práce pro šikovné ruce je tady stále dost

Takže například paprika, jejíž semeno bylo sice vypěstováno v Maďarsku, ovšem pro použití ve chladnějších oblastech České republiky, samozřejmě v České republice vyroste a navíc bude mít přesně ty vlastnosti, které výrobce garantuje.

Po sklizni semenných rostlin je potřeba semena oddělit

Zatímco u některých rostlin je to snadné, u jiných, například u rajčat, okurků a podobných je to docela oříšek. Hrubě předčištěné osivo pak jde do čistících strojů. Zde se čistí podle hmotnosti, velikosti a dalších vlastností.

Existuje dokonce možnost čistit semínka i podle barvy, kdy speciální stroj dokáže ze semen vyloučit nejen nežádoucí příměsi, ale i nezralé či poškozené kousky. Představíme-li si, že v některých případech jsou semínka doslova mikroskopická a v jednom gramu jich je kolem 10 000, je nabíledni, že se jedná o velmi sofistikovanou výrobu.

Optická čistička dokáže rozeznat široké spektrum barev a podle něj semena vytřídit

Teprve dokonale čistá osiva pak procházejí dalšími testy prokazujícími klíčivost a odolnost. Často pak jsou semena i mořena. „I když se to nezdá, je to velmi ekologický způsob ochrany rostlin,“ tvrdí Jan Prášil.

Semena z Hané míří do celého světa

Semena jsou podle něj hned po výsevu napadána škůdci z prostředí, které je mohou zničit. Namořená semínka jsou odolnější, přitom je k jejich ochraně použito jen minimální množství chemických látek. V případě postřiků se do prostředí dostane mnohem více chemie.

Následuje balení a expedice semen. Balení pro profesionální trh se liší podle potřeb zákazníků. Manažer firmy pro profesionální trh Vladislav Janeček potvrzuje, že ze semen zpracovaných na Hané pěstují rostliny od Austrálie až po USA, nicméně ani zde není trh bez problémů.

Balení semen

Jedním z velkých odběratelů je například Jemen, kde se válčí a kam je tedy problém objednaná osiva dovézt. Podobně je na tom východní část Ukrajiny a podobně. Také okolní státy prý semenářskou produkci na export mnohem štědřeji dotují, což působí českým producentům hodně starostí.

Balení semen do sáčků velikosti sušených polévek či ještě menších prozrazuje, že tato část výroby je určena hobby odběratelům. Pohled na třicet odrůd mrkve a mnoho dalších produktů však může být matoucí. Při nákupu semen by tedy zákazník podle semenářů měl vědět hlavně kde a na jaké půdě hospodaří.

Semena mrkve pro velkoodběratele v Jemenu

Podle toho by si pak měl vybrat buď konkrétní vhodnou odrůdu a semena si koupit, nebo nakupovat tam, kde je personál odborně zdatný a dokáže poradit s výběrem vhodné odrůdy. I špičkové semeno totiž prý může ve špatné půdě a v nevhodném regionu přes veškerou péči zahrádkáře vyplodit „mrcasatou“ mrkev či jinak „postižené“ rostliny.

Když zahrádkář kupuje semena, měl by vědět, kde a na jaké půdě hospodaří. Každá rostlina chce totiž své
autor: kbz
Spustit audio