Zemědělci pod Králickým Sněžníkem navazují na staleté tradice pastvinářství
Zemědělství má v krajině pod Králickým sněžníkem staletou tradici. Není však jednoduché porozumět krajině, která je krásná pro turisty, ale drsná pro vše, co zde roste a žije trvale. Jak to zvládají současní zemědělci? Díky znalosti krajiny a dotacím zatím dobře.
Osídlení oblasti Králického Sněžníku se datuje na přelom 13. s 14. Století, tedy do časů tzv. velké kolonizace. Příchozí obyvatelé byli hlavně zemědělci přicházející z německých zemí. Část z nich osídlila údolí řek, část se pak usadila na předhůří hor. Zemědělství bylo hlavním zdrojem obživy.
Zdejší pole však nikdy nebyla příliš bohatá. Navíc, zde bylo více kamení, než chleba. Obrovské agrární haldy kolem bývalých polí, kterým se zde říká hromadnice, jsou toho dodnes neklamným důkazem. Některé dosahují délky přes dvacet metrů a výšky i čtyři metry. Kameny v nic jsou mnohdy více než tunu těžké.
Ani po vysbírání kamení však zdejší pole neumožňovaly bezstarostný život. Dařilo se zde hlavně lnu, který se po sklizni v chalupách dále zpracovával, předl a tkal, v pozdějších letech přibyly brambory a v omezené míře i žito.
Největším bohatstvím zdejších hospodářů tak byla hospodářská zvířata. Chov hovězího dobytka, ovcí a koz patřil k významným zdrojům obživy obyvatel zdejšího kraje. Vypásaly se horské louky až do nadmořských výšek kolem 900 metrů.
Po odsunu většinového německého obyvatelstva po II. světové válce byl kraj dosídlen přistěhovalci z mnoha krajů Československa i navrátivšími se rumunskými Slováky. Ti převzali osvědčené postupy svých předchůdců a hospodařili až do nucené kolektivizace. Tu zde představovala zejména pastvinářská družstva, která však hospodařila se ztrátou a tak vše později převzaly Státní statky. Teprve v devadesátých letech došlo k obnově farmaření privátních subjektů, byť drobné zemědělství, jako před kolektivizací je zde i dnes spíše výjimkou a hospodaří zde středně velké farmy.
Takovou je i Farma Morava v Malé Moravě. Vznikla privatizací části Státního statku Hanušovice v roce 1994 a hospodaří na 1527 hektarech zemědělské půdy. Tato výměra zasahuje do katastrů několika vesnic v podhůří masívu Králického Sněžníku a Hanušovické hornatiny. Patří mezi ně Malá Morava, Vysoký Potok, Sklené u Malé Moravy, Vojtíškov, Podlesí – město a Zlatý Potok. Firma zaměstnává přes dvacet zaměstnanců a patří k největším zaměstnavatelům v regionu.
„Nejhorší byla situace těsně po privatizaci. Hospodařili jsme bez dotací, zaměstnanců bylo pětkrát tolik co dnes. To byly opravdu krušné časy,“ vzpomíná na počátky hospodaření jeden ze spolumajitelů a zároveň ředitel společnosti Walter Köhler. Firma postupně téměř zcela opustila rostlinnou výrobu a specializovala se na údržbu krajiny a chov masných plemen hovězího dobytka a ovcí.
Od roku 1999 hospodaří farma v systému ekologického zemědělství. „Jsme pravidelně dozorování, na druhou stranu nám tento způsob hospodaření umožňuje prodej zvířat za vyšší cenu,“ vysvětluje Walter Köhler. Celkem je na farmě kolem 800 kusů hovězího dobytka a cca 160 ovcí.
I naprostý laik musí ocenit půvab stád červenostrakatých dobytčat na zelených loukách svahů hor. Právě původní červenostrakaté plemeno překřížené masnou variantou skotu simentál a plemenem limousine dalo zdejším původním mléčným plemenům vyšší masnou užitkovost a také schopnost výborně se adaptovat na svažité horské pastviny.
Většina zdejšího skotu míří a export. Lokální patriot Walter Köhler z toho ale úplně nadšený není: „Raději bychom prodávali tady. Je to však otázkou peněz. Snížení výkupních cen masa není reálné a kupní síla našich obyvatel je nižší než v zahraničí.“
Kříženci jsou také zdejší ovce, v jejichž žilách koluje krev plemen merino a texel. Hlavním prodejním artiklem zde jsou hlavně jehňata, která míří jak do zahraničí, tak zejména do lázeňských měst západních Čech.
Významnou součástí činnosti zemědělců v kraji je také údržba krajiny. Dotace, které na tuto činnost zemědělci dostávají, jsou vlastně platbou státu za to, že louky a pastviny i v horských oblastech vypadají tak, jak vypadají. Louky je potřeba posekat minimálně dvakrát ročně. I v případě, že se louky vypasou, je nutné posíct nespasené zbytky trávy a louky upravit.
Farmáři z Malé Moravy jsou navíc na samé hranici Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a soustavy Natura 2000. Mnohé plochy v krajině jsou také chráněny jako místa výskytu ohroženého chřástala polního. Tyto plochy je možné například kosit až po 15. srpnu. „nastavení pravidel ochrany přírody se snažíme respektovat. Někdy je nutné sladit představy ekologů s tím, co je reálné, ale myslím, že jme schopni se rozumně domluvit. Mimochodem, například chřástal velmi často vyhledává místa, kde se pasou naše krávy. Asi se cítí bezpečněji poblíž stáda,“ vysvětluje Köhler
A jaká je budoucnost zemědělců pod horami? „Krajina se vylidnila a dnes už ani na vesnicích není běžné chovat například krávu nebo i třeba jen králíky a slepice. Přesto věřím, že se lidé k zemědělství vrátí. Je to jakási jistota a ta také není k zahození,“ míní Walter Köhler.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
