Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Budišově je ozdobou města

18. červen 2020

Barokní chrámy jsou bezesporu ozdobou mnoha měst a obcí. Nejinak je tomu i v Budišově nad Budišovkou. Nejeden z návštěvníků města před jeho monumentálním průčelím zůstane stát, doslova ohromen.

Budišov byl založen ve 13. století a od počátku patřil církevní vrchnosti - klášteru Hradisko u Olomouce. Již ve 2. polovině 13. století byl postaven první kostel ve městě, ale poprvé je připomínán až v roce 1530 a 1535. Kostel stával na starém hřbitově, kde 4. července 1627 vyhořel po zásahu blesku. To nebyla dobrá doba. I když se místní snažili kostel opravit, za pár let jej poničili švédští vojáci.

Až ve druhé polovině 17. století se začalo blýskat na lepší časy. V roce 1659 se Budišov stal sídlem děkana. Kostel byl ale ve špatném stavu ještě další téměř sto let. Kardinál Ferdinand Julius, hrabě Troyer z Troyersteinu vedl vizitaci ve zdejším kraji a naznal, že je nutné postavit nový kostel odpovídající významu města.

Povolal stavitele původem z Budína, usazeného však již trvale ve Fulneku, Mikuláše Štěpána Thalherra a v letech 1745–1755 nechal za podílu místních obyvatel postavit nový jednolodní barokní chrám. Pozoruhodná je pověst, která popisuje, jak se na stavbě podíleli zdejší tkalcovští tovaryši. Podle ní nad domy vedla z náměstí ke stavbě kostela stezka z desek a tkalci prý večer dopravili tolik cihel na lešení, aby jich bylo dost na celodenní stavbu. Jako dík za to dostali k užívání kůr. To trvalo až do té doby, než jim byl odebrán „pro páchání nepravostí".

Průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie je ozdobou města

Chrám Nanebevzetí Panny Marie byl podle návrhu renomovaného architekta postaven jako jednolodní barokní stavba s dvěma věžemi ve východním průčelí. Stavbu uzavírá půlkruhový presbytář, který však splývá s lodí chrámu. Jižní část kostela doplňuje sakristie, severní pak Loretánská kaple.

Pozoruhodná je rovněž vnitřní výzdoba kostela. Společně s kostelem byly 12. června 1756 vysvěceny tři již dokončené kostelní oltáře. Hlavní oltář je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a boční oltáře sv. Josefu a sv. Anně. Výzdoba byla postupně doplňována díky štědrým darům různých donátorů. Zajímavé byly i varhany, které původně vytvořil libavský varhaník Johann Georg Schwarz. Ty však byly v minulém století nahrazeny novým nástrojem z Krnova.

Na památku velkého příznivce a donátora stavby byl v průčelí nového budišovského kostela umístěn jeho erb. Zvolené místo je opravdu důstojné. Průčelí kostela je nesmírně monumentální, byť mu chybí složitější sochařská výzdoba. Do počátku 20. století však nebyly věže kostela dokončeny. Až v červnu 1912 byly věže zastřešeny cibulovitými báněmi díky dobrovolné sbírce místních obyvatel. Původně zde bylo pět zvonů, ty však padly za oběť válečným rekvizicím. Dnes jsou na věži čtyři zvony.

Monumentální je i interiér chrámu

Jako každá významná stavba má i Budišovský kostel své tajemství. V místě bývalého hřbitova stojí v zemi zasazená kamenná stéla. Nevíme, jak se sem dostala, ale je to nejstarší dochovaná památka v Budišově. Tesaný nápis prozrazuje, že byla vytvořena v roce 1699. Ještě starší je smírčí kříž, jeden z mála, které se zde dochovaly, který je umístěn vedle stély. Odborníci se domnívají, že by mohl pocházet už ze 16. století. Ani o jeho původu se nikdo z historiků města nezmiňuje.

autor: kbz
Spustit audio