Blažov býval vesnicí zemědělců a vápeníků

Přestože není Blažov nijak vysoko umístěnou vsí, nejvyšší bod katastru dosahuje cca 450 metrů nad mořem, charakter vesnice je vyloženě horský. Snad je to polohou na severovýchodním svahu, snad umístěním uprostřed kopečků Bouzovské vrchoviny, ale skutečností je, že si zde poutník připadá mnohem výš, než ve skutečnosti je.

O to pozoruhodnější je, že první zmínky o osídlení zdejšího kraje sahají už do 14. století. V roce 1348 se obec poprvé objevuje v listinách a následují i další zprávy, které potvrzují, že od svého počátku až do 19. století byla obec součástí bouzovského panství. Zajímavé jsou zprávy o robotě, která nařizovala blažovským poddaným udržovat ve spolupráci s poddanými ze sousedního Kadeřína hráze rybníka Zajíczov. Kde tento rybník byl, se mi ale zjistit nepodařilo.

Přestože obec neměla výhodnou polohu pro zemědělství, kterému se zde většina obyvatel věnovala, do roku 1790 vzrostl původní počet 13 usedlých rodin na 136 obyvatel ve 24 domech. Kolem roku 1900 pak počet zdejších osadníků už přesáhnul 220. Poté však množství trvale bydlících osob začalo klesat. Už v dobách poddanských byla obec propojena se sousedním Kadeřínem. Dokonce měly obě obce společnou pečeť s vyobrazením medvěda. Po roce 1848 se ves stala součástí nedalekého Kozova a osamostatnila se až v roce 1899. Dnes je ves integrovanou součástí Bouzova.

Také místní děti chodily do školy nejprve do Bouzova, od roku 1814 měl Blažov vlastní školu. Nová školní budova byla postavena ve čtyřicátých letech 19. století a v roce 1875 byla ještě rozšířena. Do školy sem docházely i děti z Kadeřína. V polovině 19. století se v Blažově stavělo také uprostřed návsi. Starou dřevěnou kapličku zde v roce 1848 nahradila zbrusu nová kaple, která zde po nedávné rekonstrukci ve stínu stromů zdobí obec dodnes.

Vyhlídka U Milana nabízí pohled na velkou část Bouzovska|foto: Miroslav Kobza

Pozoruhodná je architektura obce. Domy kolem rozšířené ulice na návsi sestupují stupňovitě z poměrně prudkého svahu. Přestože v okolí jsou rovnější pozemky, zvolili zakladatelé obce právě toto místo. Blažovští byli v minulosti také vyhledávanými zedníky, kteří dojížděli za prací po celé monarchii. Doma naopak využívali kvalitního vápence ze zdejšího krasu, z nějž v primitivních pecích pálili vápno, které dováželi hlavně do Moravské Třebové a do Svitav.

Dnes je Blažov částečně rekreační osadou, která si ale stále udržuje punc klasické vesnice. Vede tudy žlutá turistická značka z Kadeřína na Bouzov a vyšlápnout se sem dá i na kole. Občerstvení zde nabízí malebná hospůdka a z cesty nad vesnicí, z vyhlídky U Milana nedaleko kříže z roku 1814 je krásný výhled do kraje včetně hradu Bouzova. V obci pak najdeme ještě památeční Sloukovu lípu, která připomíná jeden z nejstarších zdejších rodů.