Buková u Bernartic bývala osadou zemědělců ale i horníků

27. duben 2016

Osada Buková už dnes navazuje přímo na jižní část mateřské obce, kterou jsou Bernartice. Ve volné zástavbě tak typické pro zdejší oblast je těžké poznat, kde vlastně jedna obec končí a druhá začíná. Přesto byla Buková kdysi samostatnou obcí s velmi zajímavou historií.

Jméno obce je patrně jen nepřesným překladem původního německého pojmenování obce. To znělo v nejstarších dobách Buchwaldsdorf – tedy vesnice jakéhosi Buchwalda. Tak se v nejstarších dobách v německy psaných listinách často komolilo staroslovanské jméno Boguchval a není tedy vyloučené, že první osadníci ve zdejším kraji mohli být zčásti slovanského původu.

Z lokační listiny z 6. prosince 1248 vydané za vlády biskupa Tomáše I., který byl v té době i úřadujícím nysským knížetem, se dozvídáme o založení mnoha obcí v tomto kraji a je možné, že jednou z nich je i Buková.

Spolehlivě se osada objevuje v pramenech v roce 1290, kdy měly zdejší pozemky výměru devět lánů a byly rozloženy kolem dnešního Vojtovického potoka. Rozloha obce se postupně zvyšovala, poté co zanikaly osady v okolí. I díky tomu osada přežila neklidné válečné období.

Kolem roku 1420 už měla obec dvojnásobnou rozlohu. Přesto za třicetileté války téměř zanikla. Obec se vzpamatovávala až do poloviny 18. století, kdy teprve počet obyvatel dosáhl předválečného stavu.

Buková bývala vždycky zemědělskou vsí. Máme zde ale i pozoruhodné zprávy o kutání dědičné štoly z roku 1532. Zajímavé je, že se nikde v listinách neuvádí, co se zde vlastně těžilo – archivář Rudolf Zuber se domnívá, že stříbrné rudy. Mnohem znatelnější jsou dnes ale stopy po těžbě kamene v menších lomech.

Buková

Už od počátku obce však máme zprávy o mlýně a také krčmě v obci. Obě tato zařízení měl ve svém držení rychtář. Zprávy o rychtě máme rovněž od počátků obce. Velmi zajímavé je, že se mezi jejich držiteli objevuje kolem roku 1601 jakýsi Hans Boblig. Zda se jednalo o příbuzného proslulého inkvizitora z čarodějnických procesů, se však neví.

Na počátku 18. století měl zdejší rychtář rytířský titul. Spravoval celkem 23 poddanských rodin. Pozoruhodným průmyslovým odvětvím v Bukové se už v roce 1777 stala manufaktura na výrobu jehel, kterou založil Arnošt Michler z Vidnavy.

V polovině 19. století se Buková stále více integruje se sousedními Bernarticemi. Už od počátku vsi byla obec přifařena ke zdejšímu kostelu. V roce 1713 po ničivé morové epidemii povolil rychtář na pozemcích velkostatku výstavbu kaple Panny Marie Pomocné. Kolem roku 1777 měla osada vlastní školu. Nová budova pro ni byla postavena v roce 1810.

Buková

Po vzniku obecního zřízení se Buková stala nedílnou součástí Bernartic, kam patří dodnes. V té době žilo v obci kolem 775 obyvatel.

Po odsunu původních obyvatel po II. světové válce se zdejší počet usedlíků výrazně snížil. Dnes zde žije kolem šedesátky stálých obyvatel. Z památek je asi nejviditelnější už zmíněná kaple Panny Marie Pomocné. Najdeme zde ale i několik drobnějších sakrálních památek. Osada je křižovatkou několika cyklotras, které odsud vedou do Vlčic, Bernatic, Horních Heřmanic a Tomíkovic.

autor: kbz
Spustit audio