Cesta na Homoli je sama o sobě zážitkem

Už samotná cesta na Homoli je zážitek. Vycházíme z Vernířovic. Nejprve po žluté turistické značce, potom po modré stále po silnici nahoru. U rozcestí pod Zadním Hutiskem nás sloup s lipovými ratolestmi pošle dále údolím řeky Merty, kde na nás za zákrutou čeká Zadní Hutisko.

Jedná se o opuštěný nedotěžený lom, po lokalitě Smrčina u Sobotína druhé největší těleso krupníku v České republice. Nálezy aktinolitu, amfibolitového azbestu a krystalů magnetitu jsou známy i v zahraničních sbírkách. Ložisko bylo vytěženo v 19. a počátkem 20. století. Kámen se německy nazýval také topfstein – tedy hrncový kámen. Vyráběla se z něho koryta, ostění na selské stavby a v menší míře byl používán i jako materiál pro sochaře.

Dále pokračujeme na sedlo Branka. Odděluje vrchol Homole od pobočného Jestřábího vrchu. Právě zde se můžeme pokochat výhledem na Ztracené kameny, Čertovu stěnu a hlavní hřeben a poprvé také na Mravenečník Vřesník a Dlouhé Stráně.

Svítání v sedle pod Homolí|foto: Miroslav Kobza

Pokračujeme po modré značce bučinou až ke skalce v zákrutu cesty. Krásné výhledy do údolí Merty i na Šumpersko jí daly jméno Vyhlídka. Kdo je pozorný, může v dálce spatřit například i Suchý vrch a Bukovou horu. Dále na vrchol už vede cyklotrasa, po lesácké cestě. Přijdeme na velkou paseku, kterou má na svědomí obrovský polom v roce 2000 a otevře se nám výhled na Praděd, Vysokou holi, Petrovy kameny a další vrcholy kolem nejvyšší hory Jeseníků.

Za dalším zákrutem cesty, kousek před tím, než se opět ponoří do lesních masívů Vřesníku, odbočíme po lesácké svážnici vlevo. Před výstupem stojí za to odskočit si na sedlo mezi Homolí a Vřesníkem. Ze samotného vrcholu hory totiž není nijak úžasný výhled – brání zde les. Naopak sedlo nabízí celou Śumperskou kotlinu i Hraběšickou vrchovinu doslova jako na dlani. Je vidět i Drahanská vrchovina a za výjimečného počasí i Žďárské vrchy.

Pak už se můžeme vydat na vrchol Homole. Až při výstupu na temeno zjistíte, že tato hora má vlastně dva vrcholy – severní, s nadmořskou výškou 1206 metrů a jižní vysoký 1209 metrů. Horský les na vrcholu vypadá jako ze severských ság. Všude jsou mechy lišejníky, borůvčí a horské traviny. Ne nadarmo mají tyto lesy své obyvatele. Potkáte tady jeleny, v noci zde řádí mývalovec kuní a sem tam se tady, hlavně v zimě dá zahlédnout i kamzík.

Pohled z Homole na Vřesník|foto: Miroslav Kobza

Na vrcholu Homole se skrývá také zajímavá skalka. Má podobu téměř ideálního čtverce, vysokého asi metr, který je celý obrostlý smrky. Vypadá trošku jako nějaký pohanský oltář. I stopy lidské činnosti jsou zde k vidění. Kousek pod vrcholem stojí malá mohyla navršená z kamenů. Je vidět, že sem moc lidí nezabloudí. A je to asi dobře, Homole si tak zachovává své kouzlo a tajemství jen pro ty, kteří obětují čas a námahu jen a jen jí. Je to totiž dáma, tak na to má právo.