Co skrývá olomoucké podzemí?
Podzemí olomouckých památek je mnohdy očím případných zájemců skryto. Blýská se ovšem na lepší časy. Historický spolek Durancia se rozhodl některé podzemní prostory zpřístupnit. Díky jeho členům jsme tak měli možnost nahlédnout do podzemí farního kostela sv. Mořice a také někdejšího kláštera na Hradisku.
Vstup do podzemí kostela sv. Mořice skrývají dveře v bočním vstupu kostela. Po otevření dvířek se návštěvníkům naskytne možnost sestoupit po prudkých schodech do podzemní krypty, která je překvapivě rozsáhlá.
Podíváme-li se do historie kostela, dostáváme se až do nejstarších dějin Olomouce. Podle nově objevených podkladů byla mořická svatyně spolu s příslušenstvím (domy, pozemky, zahrady) za tehdejšího benediktského opata Bohumila (1127 - 1149) směněna s biskupem Zdíkem za kostelíky sv. Štěpána a sv. Michala poblíž hradišťského opatství. Znamenalo by to, že kostel sv. Mořice byl po nějakou dobu kostelem biskupským, ale zejména nám to posouvá existenci chrámu až do 12. století a možná ještě dříve.
Samotná krypta byla postavěna mnohem později
V roce 1709 kostel vyhořel a ve stejné době se začalo uvažovat o zákazu pohřbů pod podlahou kostela. Proto bylo rozhodnuto o výstavbě krypty. Podzemní prostora vyzděná z cihel klasovou klenbou není nijak malá. Kromě hlavního prostoru pod centrální částí lodi zde najdeme ještě boční krypty, propojené s centrálním prostorem klenutými chodbami.
V kryptě, situované k hlavnímu vchodu známý olomoucký badatel Vladimír Gračka ukázal návštěvníkům schody mířící do hlavní lodi chrámu. Z rubové strany si mohli prohlédnout krycí kámen i s původními trny, pomocí kterých se zvedal. Z lodi kostela by jej hledali marně, je ukryt pod novodobou dlažbou. Za vchodem, kudy se do krypty vnášely rakve, je zazděná nika, kam byly údajně uloženy pozůstatky obětí morové rány.
Bez zajímavosti není ani tzv. kostnice, kdy byly uloženy kosti zemřelých. Právě zde byl odkryt pozůstatek původního románského zdiva podporujícího myšlenku o stáří zdejšího kostela, a také zde bylo sondou zjištěno, že obvodová zeď chrámu je v základech široká přes tři metry.
V boční kryptě před kostnicí pak najdeme novodobý hrob, v němž jsou uloženy ostatky zemřelých, které byly vyzvednuty při průzkumu středověkého hřbitova u chrámu. Bez zajímavosti není ani systém větracích chodeb, které ústí vně chrámu a zajišťují velmi svěží vzduch a stálé klima krypty.
Kořeny v šeru věků starších než jsou písemné zprávy
Někdejší klášter Hradisko dnes slouží jako vojenská nemocnice. Podle písemných dokumentů byl původní klášter založen v roce 1078 olomouckým údělným knížetem Ottou I. Sličným a jeho manželkou Eufémií Uherskou.
Členové spolku Durancia se však domnívají, že už předtím zde stával církevní objekt, patrně sídlo moravského biskupa. Zmíněná listina o směně sv. Mořice za svatyně na Hradisku a pozemky k tomu náležející, podporuje myšlenku, že biskup zde vlastnil jakýsi majetek, s nímž směl nakládat.
Současný barokní areál je mnohem mladší. Byl vystaven v 17. a 18. století podle projektu architektů Giovanniho Pietra Tencally a Domenica Martinelliho. Od zrušení kláštera za josefínských reforem zde sídlí vojenská nemocnice.
Jedinečná možnost se naskytla při natáčení pořadu Přímo z místa díky souhlasu duchovního správce kaple sv. Štepána, která je v majetku církve. Podhled za oltář, do prostoru sakristie, totiž odhalil schránku s ostatky prvních olomouckých Přemyslovců Oty I. a jeho manželky Eufemie a Oty III. s manželkou Durancií, jejíž jméno spolek nese. Kromě toho zde jsou uloženy také ostatky biskupa Jana a biskupa Roberta.
Po sestupu do podzemí odhalil správce Vojenské nemocnice Květoslav Cupák jedno z tajemství zdejšího suterénu. Tím je šachta sestupující až do druhého suterénu, odkud vede chodba ven z areálu. Byla vybudována dodatečně a prý byla tak velká, že by jí projel menší náklaďák. Dnes je ovšem nepřístupná.
Další prostory suterénu slouží dodnes potřebám nemocnice a připomínají spíše podzemní kolektory pro rozvod tepla, energií a vody. Nejstarší část pod západním křídlem ale vypadá jinak. Odkrývá nám nejstarší dějiny kláštera.
Kamenný podklad někdejšího návrší zde vystupuje v jakémsi ostrohu, který sloužil jako základ pro stavbu. Na něj navazují různé druhy zdiva, prozrazující jednotlivé historické etapy vývoje kláštera. V tomto směru je velmi zajímavý objev patrně někdejšího románského okna, které dokladuje nejstarší dějiny budovy.
Naopak vestavěné pilíře podpírají základy barokních staveb. Za kamennou stěnou se podle názoru členů spolku skrývá někdejší původní přemyslovská krypta. „Chtěli bychom ji zpřístupnit a postupně tam vrátit také ostatky, které jsou dnes uloženy v kapli,“ vysvětluje předsedkyně spolku Alena Ovčačíková.
Nejen Hradisko a sv. Mořic jsou předmětem zájmu spolku Durancia. Zájemce provádějí i protileteckými kryty pod Michalským výpadem a také dalšími prostory v podzemí. Zájemci je mohou oslovit prostřednictvím jejich webových stránek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
