Dnešní Rájec tvoří dvě vesnice
Rájec je dnes klidná vesnice nedaleko Zábřeha. Ještě před pár lety by s tímto tvrzením místní rozhodně nesouhlasili, protože před stavbou místního obchvatu projížděly obcí tisíce aut denně. Dnes už se Rájec vrátil do poklidné podoby venkovské vsi na rozhraní nivy soutoku Moravy a Moravské Sázavy a kopců Zábřežské vrchoviny.
Při pohledu z letadla má Rájec podobu nepravidelné čtyřcípé hvězdy. Může za to rozvoj vesnice podél komunikačních tras minulosti. Vlastní Rájec se rozvíjel podél potoka pramenícího pod Jestřebím, tedy ve směru od východu na západ. Nejstarší zprávy o obci máme ze 13. století. Podle jména obce se historikové domnívají, že sem kolonisté přišli z oblasti dnešního Blanenska a Tišnovska. Kdybychom šli do důsledků, je ovšem Rájec mnohem starší. Archeologické nálezy zde totiž prokázaly pravěké osídlení z doby lužické.
Při utváření biskupských lenních statků se Rájec stal jedním z nich. Existoval zde dvůr, který biskup za ochranu a plat pronajímal drobné šlechtě. Jeden z rytířských rodů se po Rájci dokonce psával. Jeho prvním známým příslušníkem byl Heralt, který je zmiňován již v roce 1389. K malému dominiu později připadly i některé obce z okolí. Rájecký lenní statek existoval až do poloviny 17. století. Poté byl spojen se zbožím mírovským, a i když i nadále byl nejvyšší vrchností olomoucký biskup, obec byla spravována už jen z Mírova. Rod vladyků Rájeckých vymřel v 17. století.
Za toto zrušení samostatného panství pravděpodobně může i vyrabování zdejší tvrze a dvora Švédy v roce 1643. Mimochodem, dvůr byl situován přibližně do míst ohraničených hlavní silnicí a šikanou v centru obce a uličkou vedoucí od Obecního úřadu zpět na náves. V roce 1787 byly pozemky tohoto dvora rozparcelovány a na nich založena obec Teodorov, pojmenovaná podle kardinála Theodora Colloredo – Waldsee. Je to dnes ulice vinoucí se od Obecního úřadu ke Zvoli.
Obec byla vždy zemědělskou vsí a zůstala jí doposud. V 17. století jsou zde uváděny tři rybníky. Jedinou výraznou změnou bylo dolování železné rudy v lesích nad Rájcem v 1. polovině 19. století. Stopy po něm jsou zachované dodnes. Od roku 1820 má obec vlastní školu a od roku 1848 patří k zábřežskému soudnímu a politickému okresu. Zajímavé je, že osada Teodorova patřila k Rájci jen do roku 1867, kdy se osamostatnila a zpět k obci se vrátila až v roce 1930. V Teodorově stojí také menší kaple, jinak je obec přifařena do Zvole.
Obec je velmi zajímavá pro turisty i cyklisty. Zejména výlet přes historickou náves nabídne i několik zajímavých památek. Tou patně nejstarší je smírčí kříž, který podle historiků stával na místě hromadného hrobu padlých z bitvy mezi vojskem Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína v roce 1468. Při stavbě železnice byl nejprve přemístěn k silnici do Ráječka a později na náves.
Zdobí jej málo znatelný reliéf meče. Mimo to na návsi najdeme ještě nedávno opravenou zvonici z 19. století a plastiku Nejsvětější Trojice. Kromě ní je v obci i několik dalších drobných památek. Naopak po tvrzi už dnes není ani stopy, jen ta zvláštní ulička prozrazuje, že blok domů v centru obce míval jinou minulost, než se zdá. Nad obcí se nachází známý areál U Antoníčka s přehradou a dále pak při cestě k Jestřebí stopy někdejšího dolování.
Vydejte se sem s námi v naší rozhlasové pohlednici ve čtvrtek 10. dubna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
