Doubravou na Kačení louku
„Když jezdím vlakem z Olomouce do Zábřeha, od počátků mých cest mě lákala malebná krajina Doubravy – lesního masívu mezi Stavenicí, Úsovem a Litovlí. Zároveň mě docela zajímalo, zda by se tudy dalo jet na kole a zkrátit si tak cestu od Třetiny k rybářské restauraci v Nových Zámcích. A tak jsem jednoho krásného dnes nasedl na kolo a vydal se nejprve do Stavenice,“ říká Mirek Kobza o tématu další rozhlasové pohlednice.
Okolo kaple ve Stavenici se dostanete na širokou polní a později lesní cestu, jež vás navede pod úbočí kopce Bradlec. Na pravé straně od cesty lze zahlédnout vodní plochy mohelnického a moravičanského jezera tamní pískovny a nalevo se zvedá prudký ostroh kopce.
Na jeho temeni najdeme zachovalé mohyly a hlavně slovanské hradiště. Zajímavé je, že to bylo hradiště, jež nebylo obývané a sloužilo pouze v době ohrožení obyvatel okolních vesnic, kteří se sem pak vydaly a přečkaly nájezdy válečníků. Existovalo snad ještě ve 12. století, kdy bylo nadobro opuštěno, ale zbytky valů na ohraničené ploše 150 x 50 metrů zde můžeme vidět dodnes.
Kousek dále cesta u samoty zvané Chaloupka vyvádí cyklisty z lesa na louku. Trasa pod lesem je sice horší, ale provede vás po zajímavých místech. Po turistické značce kousek nahoru by vás dovedla ke kapličce sv. Josefa, k jejímuž vzniku se váže krásná pověst.
Podle ní ji založil polesný Josef z Chaloupky, kterého na místě kapličky napadlo stádo zdivočelých kanců. Roztrhali mu psa a on se zachránil jen vyšplháním se na zde rostoucí dub. Celou dobu se modlil ke Sv. Josefu a prý s jeho pomocí jednoho z kanců skolil a ostatní utekli. Polesný na místě svého zážitku vybudoval kapličku, která se pak stala známým poutním místem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
